AKIRA 2

11.04.2022

Na české vydání druhého dílu kultovní mangy Akira jsme si museli chvíli počkat. Naštěstí to čekání bylo násobně kratší, než v případě prvního svazku. Na vině je především velmi specifické zpracování knihy a přísná kontrola ze strany japonského vydavatele. Pokud se vám tahle komiksová série dostane poprvé do rukou, určitě mi dáte za pravdu, že něco podobného v knihovně nemáte.

Tři sta stránek opravdu jemného papíru, z toho jen několik úvodních v barvě? Měkká vazba s přebalem? To opravdu nejsou standardní parametry u nás vydávaných manga sérií. A to samé bohužel platí i o ceně, i když ty čtyři stovky, za které se dá kniha pořídit na internetu, jsou vlastně odpovídající. Obálka je opět vyvedena ve výrazných barvách a první dva díly Akiry díky tomu doslova prozáří vaši knihovničku. I když dávám přednost pevným deskám a k takto obsáhlému komiksu by se určitě hodily, musím uznat, že má tohle vydání své nezaměnitelné kouzlo.

Občas se divím, proč si někteří čtenáři tak stěžují na delší prodlevy mezi jednotlivými díly. Už tomu ale začínám rozumět, Neo-Tokio jsem opustil už před půl rokem a to je dost dlouhá doba na to, abych zapomněl některé více či méně podstatné detaily. Naštěstí je hned v úvodu perfektní popis všech událostí z první knihy.

Tajemný Akira je naštěstí stále ukryt hluboko pod Neo-Tokijský stadionem, na kterém by se už za rok (2020) měly konat Olympijské hry. Nejen, že je úkryt střežen a perfektně utajen, Akira je navíc zmražen na teplotu absolutní nuly a pod neustálým dohledem.

Drzý a neústupný Tecuo se svými nově nabytými schopnostmi nechce zůstat jako jeden z mnoha exemplářů a moc rád by Akiru (a jeho schopnosti) osobně poznal. Bohužel není jediný, kdo má takovýto zájem. Plukovníkovo tajemství se tedy blíží odhalení a druhá polovina knihy je vlastně jakýsi pomyslný závod o (ne)osvobození Akiry. My jako čtenáři se můžeme nejdříve jen domýšlet, jaké by to mělo následky. O Akirových schopnostech se tady mluví spíše v náznacích, ale s obrovským respektem, nebo ještě přesněji strachem. Všechno tedy směřuje ke katastrofě a zvláštní pocit z neznámé hrozby, dělá závěr knihy opravdu napínavým. I když se pořád jedná o akční jízdu, ve které jsou neustále všichni v pohybu a většinou i pod palbou.

Pokud jsem první knihu označil za zběsilou, v druhém svazku se v podstatě od druhé třetiny nezastavíme. Těch tři sta stránek jsem prosvištěl rychlostí Šinkansenu ujíždějícího před atomovým výbuchem. A co mě opravdu potěšilo, je velký posun v příběhu. U manga komiksů mám totiž občas pocit, že se zbytečně točíme v kruhu, ale tady je to přesně naopak.

Petr


Sledovat nás můžete na našem facebooku