AKIRA 4

Na první díl legendárního japonského komiksu Akira jsme si museli počkat, ale povedlo se a další pokračování už vycházejí jako na běžícím páse. Aktuálně jsme se s čtvrtým dílem přechýlili do druhé poloviny série a já jsem zvědavý, kam se po posledních katastrofických událostech celý příběh posune.

A zase nemůžu začít jinak než u zpracování, i když se v případě čtvrtého dílu budu trochu opakovat. Opět tady máme dosti nezvykle zpracovanou knihu v paperbacku s přebalem. Barevná je jen malá část z celkových čtyř set stránek. Ano, to je podstatně více, než u předchozích dílů a samozřejmě se to podepsalo i na cenovce, která šla ještě o nějakých sto padesát korun nahoru. Hřbety všech knih k sobě pěkně lícují a v knihovně jim to opravdu sluší, ale vás určitě mnohem zajímá, co nás čeká uvnitř.

Jestli jste si stejně jako já a asi většina čtenářů oblíbili kulisy Neo-Tokya, už asi víte, že si jich v novém Akirovi moc neužijete. Tedy pokud nepočítám jejich ruiny, navíc z části zaplavené vodou. V ději jsme se posunuli o kus dopředu a naši hrdinové se dostávají do úplně nové situace, protože místo neustálého utíkání a ukrývání se, zakládá Tecuo a Akira Velkou Tokijskou říši. K potlačení všech odpůrců má pomoci armáda vojáků vybavená telepatickými schopnostmi, bohužel při jejich "výrobě" za pomocí tabletek vznikají velké ztráty na životech. Vše je tedy podřízeno Tecuově nevypočitatelné krutosti a touze po moci a Akirově takřka neomezené síle, kterou měl možnost naplno předvést. A podíváme se i do minulosti na vznik celého "projektu", včetně toho, jak se vědcům tyhle genetické pokusy vymkly kontrole.

Čtvrtá kniha rapidně mění tempo vyprávění, protože předchozí díly bych označil za jednu velkou cyberpunkovou jízdu plnou honiček a přestřelek. Cyberpunková atmosféra zůstala, karta se ale obrátila a celý úvod knihy tak může fungovat jako jakási satisfakce, ale jen do jisté míry. Druhá polovina knihy opět přináší jednu velkou a intenzivní akci, a to včetně epického konce. Osobně jsem měl na začátku čtvrtého Akiry velký problém pochopit motivace postav natolik, abych některým z nich začal fandit v jejich počínání. Tohle se poměrně rychle vyvrbí ale i díky tomu, že jsem si nenechal nic vyspoilovat a vzhledem k předchozím událostem, nedokážu odhadnout jakým směrem bude Otomo celý příběh dále posouvat. Samozřejmě tady stále najdete krásnou a detailní kresbu, která se vymyká běžné manga produkci a celý tenhle zborcený městský post-apo svět plný sutin vypadá prostě úžasně.

Čtvrtá kniha si od nás opět odnese vysoké hodnocení a opět to nebude to úplně nejvyšší. Vysvětlím proč. Akira rozhodně patří mezi nejzásadnější Japonské komiksy a v podstatě vám nedává ani minimální prostor, abyste se mohli během čtení nudit. Zároveň ale doufám, že se všechny postavy a události podaří nasměrovat k nějakému uspokojivému závěru, u kterého pak budu moci sáhnout po plném počtu žehliček.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku