BATMAN V ČERNÉ A BÍLÉ
O Batmana bylo vždy skvěle postaráno. V komiksech se ho ujali velikáni jako Frank Miller, Alan Moore, Ed Brubaker, nebo Scott Snyder. Filmová zpracování jeho příběhů se zase natáčela pod taktovkou slavných režisérů jako Tim Burton a Christopher Nolan. Nesmím zapomenout ani na Joela Schumachera a jeho fenomenální dvojici blockbusterů, kterou ale bohužel nikdy dostatečně nedocením. :) No a teď přede mnou leží přes čtyři sta černobílých stran, na kterých se podepsalo přes třicet scénáristů a k tomu taková hromada kreslířů, že se mi to ani nechce počítat. Raději se pokusím shrnout své dojmy.
Kniha je pěkně zpracovaná a pevná vazba takovéto obsáhlé publikaci sedí. Sice bez přebalu, ale to mi nevadí, protože ji hodím do batohu a otevřu ve vlaku. Čtení tohohle sborníku je totiž taky taková cesta - cesta skrze všechny možné žánry a styly. Doporučuji nepřeskakovat předmluvu, protože se v ní dozvíte, za jakým účelem ta kraťoučká díla vznikla a že mohla být celá sbírka ještě o několik stránek delší.
Vlak směr metropole jsem stihnul a už se pohodlně usazen nechávám zahřívat topením. Osm stran. To není moc. A přesně tolik prostoru dostal každý z autorů na to, aby se blýskl se svým příspěvkem do batmanovského světa. S vědomím toho, že jeho příběh bude zařazen mezi stejně dlouhé příběhy z pera Neila Gaimana a Briana Azzarella. To je výzva, které se každý z autorů postavil po svém a díky tomu tady najdeme skvělé, nadprůměrné i nezajímavé jednohubky. Kvalitní kapitoly naštěstí převládají a já v některých případech docela žasnu, jak se na osmi stranách podařilo navodit atmosféru vtahujícím úvodem, vytvořit zajímavou zápletku a ještě to celé na konci překvapivě vypointovat. U některých příběhů, jako například noirová romance Dokonalý pár od Bruce Timma, se povedlo skoro nemožné, s takovýmto námětem by se dal sepsat našlapaný sto dvaceti stránkový komiks.
Spokojeně sedím ve vlaku, projíždím přes Hranice na Moravě, kniha i cesta příjemně plynou. Když se na řadu dostane průměrný příběh, hned ho přebijí tři povedené. Opravdový klenot pro mě ale představují povídky v polovině knihy. A to konkrétně Dobrý člověk ještě žije Briana Bollanda, zpověď a následný pohled do mysli sebestředného šílence. Kousek za ní pak najdete Obludy ve skříni s perfektní kresbou Kevina Nowlana, tohle je přesně ten Batman, kterého mám nejraději - temná a přímočará akce obklopená Gothamskou architekturou.
Na půl cesty mezi Zábřehem a Českou Třebovou se dostávám k druhé polovině knihy. Tady už před jednotlivými příběhy nenajdete medailonky jejich autorů a popravdě jsem za to rád, protože hlavní motiv těchhle úvodů je adorování neskonalé úžasnosti každého, kdo se na knize podílel. Začínaje Případovou studií s osobitou kresbou Alexe Rosse (která je všeobecně považována za TOP a já jsem jí bohužel nikdy nepřišel na chuť), se tak přesouváte z povídky do povídky. Druhá část knihy je o něco slabší než ta první, ale i tak je to pořád pohodové čtení a mě nejvíc zaujal retro pohled na netopýřího muže v povídkách Zázračný chlapec a Zatmění. Nakonec samozřejmě i lechtivá Sázka. :)
Přijíždím na pražské hlavní nádraží, přečtenou knihu schovávám do batohu, a protože je pěkně a nespěchám, míjím metro a beru to pěšky. Po cestě si srovnávám myšlenky a zvažuju, kolik žehliček černobílému Batmanovi udělím. Pět by bylo rozhodně moc a tři zase málo. Tři a půl by bylo ideálních, na to tady ale nehrajeme, a tak se přikláním ke krásné čtyřce, která tuhle knihu vystihuje asi nejvíce. Pro fanoušky Batmana povinnost, pro nováčky ve světě komiksu perfektní příležitost zjistit, kdo je to Bill Sienkiewicz, Jim Lee, nebo Alex Ross.
Petr
Sledovat nás můžete na našem facebooku