ETERNAUT

My se samozřejmě na Iron Comicsu rádi čas od času podíváme na nějakou komiksovou klasiku, ale nepamatuju si, kdy jsme se naposledy věnovali komiksu starému skoro sedmdesát let. To je už slušná doba, aby dílo pořádně uzrálo a mohli jsme o něm mluvit jako o klasice, nebo legendárním díle.

Vím, že na věk se nemá zbytečně upozorňovat, ale v tomto případě to samozřejmě nevadí. Co vás překvapí mnohem více, je velikost a formát. Ten je nezvykle širokoúhlý a otevřená kniha je tak opravdu rozměrná. Moc se mi líbí zpracování, krásná obálka, pevná vazba, jediné co mi trochu chybí, je vlepená záložka. Kniha má totiž krásných tři sta padesát dva stran a ty vám pár večerů vydrží.

Celý příběh začíná za jedné deštivé noci v Buenos Aires, kde se autorovi komiksu (Héctorovi Oesterheldovi) v jeho pracovně náhle zjeví (nebo spíš doslova zhmotní) záhadný muž s uhrančivým pohledem. Představí se mu jako Juan Salvo a co je ještě překvapivější, označí se za cestovatele časem, Eternauta. Následně autorovi začne vyprávět svůj neuvěřitelný příběh, který se má odehrát v blízké budoucnosti. Atmosféra by se od prvních stran dala doslova krájet. Pomáhá tomu i perfektní černobílá kresba, která mě přesunula do padesátých let. A že to byl velmi příjemný, ale zároveň znepokojivý výlet.

Celé Juanovo vyprávění začíná jednoho večera v jeho domě na předměstí Buenos Aires. Juan a jeho žena mají návštěvu. Sedí se svými přáteli u stolu a hrají karty. Pohodový večer, přesně podle mého gusta, tady se určitě nemá co zkazit. V domě je pak také Juanova dcera Martita. V jednu chvíli se ale z rádia ozve velmi naléhavé hlášení o nepovedených amerických odpalech atomových bomb. Celá čtvrť se za chvíli ponoří do tmy a když se naši karbaníci podívají z okna, vidí, jak z oblohy pomalu padají podivné světélkující vločky. Brzy zjišťujeme, že tyhle vločky člověka okamžitě zabijí a když jsem psal o tom, že by se atmosféra dala krájet, v tuhle chvíli si budou všichni milovníci vypjatých situací doslova chrochtat blahem.

Vločky padají, lidé na ulici umírají a dům se tak stává pevností. Jedinou možností bude v něm přečkat co nejdéle, třeba do doby, než se dostaví pomoc. Ale jaká? Nebo bude lepší vydat se záchraně naproti? Nebudu vám z děje více prozrazovat a tohle je vlastně jen úplný úvod celého napínavého příběhu. Já jsem byl po celou dobu čtení nadšený, ani jsem nedutal a každý večer jsem se těšil, až si zase najdu chvíli a k Eternautovi se vrátím.

Samozřejmě se i na tomhle díle nějakým způsobem chtě nechtě podepsal zub času, a je to vidět především na té doslovné popisnosti. Dám vám malý příklad, tam kde by se moderní komiks obešel s ilustrací auta nabouraného do sloupu a zbytek nechal na našem uvážení a fantazii, tady prostě dostaneme komentář a přesný popis události. Pokud jste četli například staré Batmany, víte o čem mluvím, toho popisného textu je tady prostě spousta a autor se méně spoléhá na naši fantazii, i když kresba bez problému dokáže zobrazit nejen situace, ale i emoce.

Celkově se ale pro mě jedná o jeden z největších čtenářských zážitků. Bude to znít jako kliše, ale byl jsem tímhle příběhem doslova pohlcen a vlastně se dost divím, že jsme se českého vydání nedočkali už mnohem dříve. Tady musím přidat velké poděkovaní nakladatelství Host, které to s komiksy myslí opravdu vážně a Eternaut je toho dalším důkazem.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.