GHIBLIOTÉKA

Fanouškům animovaných filmů jistě není třeba představovat japonské Studio Ghibli, které má na svém kontě nespočet dnes už klasických "celovečeráků". Možná je tedy na čase jejich historii a produkci zrekapitulovat a zároveň si připomenout některé zajímavosti. K tomu by měla posloužit právě Ghibliotéka, která se koncem loňského roku dočkala českého vydání.

Kdo jiný by měl zdobit obálku knihy o studiu Ghibli, než samotný Totoro, kterého toto studio nese i ve znaku. Pěkně zpracovaná kniha v pevné vazbě obsahuje 192 stran plných nejen textu, ale i barevných ilustrací a artworků. To vše ale v poměrně malém formátu, což mi úplně nekoresponduje s doporučenou cenovkou 799 Kč. Podle mě by si takováto publikace zasloužila větší formát, který by nechal vyniknout všem těm krásným plakátům a obrázkům z filmu, které jinak mají velmi vysokou kvalitu.

A menší formát se samozřejmě projevuje i na velikosti písma, kdy především popisy fotek jsou už na hraně čitelnosti a to nemám žádné problémy se zrakem. Sympatické je, že si autoři k představení tohoto slavného filmového studia zvolili jejich dílo, tedy všechny vyprodukované filmy chronologicky dle data vzniku. Nezačneme ničím menším, než Naušika z Větrného údolí, která tedy vznikla ještě před založením studia, ale Miazakiho vypravěčský um v sobě nezapře. Docela mě překvapilo, že se autoři nebojí ani hodnocení jednotlivých filmů, což tuhle knihu posouvá za klasické mantinely encyklopedie. Knize pak dokonce předcházel podcast, ve kterém se Michael Leader a Jake Cunningham slavnému studiu věnovali.

Já osobně v takovýchto publikacích upřednostňuji fakta před nějakým subjektivním hodnocením, navíc, když s ním často vůbec nemohu souhlasit. Naštěstí autoři dokázali svá ega udržet na uzdě, a tak se v případě Ghibliotéky dočkáváme především pořádné dávky informací a velké spousty zajímavostí. Příběh studia, jeho začátků a poměrně komplikované expanze filmů do západních kin. Ten poslední Miazakiho film (Zvedá se vítr) je mimochodem starý celých deset let. Vzpomenete si, který animák ho tenkrát porazil na Oscarech? Napovím vám: "Let it go, let it go!"

Podobné publikace se mi samozřejmě hodnotí mnohem složitěji než komiks. Já se tedy asi nebudu pouštět do většího rozboru a své doporučení shrnu v posledním odstavci. Dovolím si ale ještě pochválit překlad a celkovou péči, která byla českému vydání věnována. Kniha je i díky tomu velmi čtivá a když si k tomu přičtete všudypřítomné obrázky, které působí jako pastva pro oči, k úplné spokojenosti mi chybí jen malý kousek.

Ghibliotéka představuje opravdu pěkné počtení pro všechny fanoušky anime a především práce mistra Miazakiho. Pokud máte ve svém okolí "Totoromila", myslím, že jste našli ideální dárek. Slušel by mu ale větší formát, který by dovolil použit výraznější font.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku