JUAN SOLO
Zmiňujeme to často, ale opakování je matkou moudrosti. Alejandro Jodorowsky je rozhodně genius, co se týče vytváření úchvatných, někdy postapokalyptických, jindy dystopických světů, ale s jeho komiksy to na našem blogu zkrátka máme nahoru a dolů, pomalu jako na horské dráze. Samozřejmě té z třetího dílu Nezvratného osudu. Já osobně jsem ho nikdy nezatratil a vždycky se těším na další bizarní a těžce stravitelné dílo. A vypadá to, že v případě Juana Solo bych mohl být nad míru spokojen.

Nejdříve se tradičně podíváme na zpracování komiksu. Ne, že by to bylo to nejdůležitější, ale zrovna v tomto případě stojí kvalita rozhodně za zmínku. Krásná kniha ve velkém formátu vypadá na první pohled pravdu parádně. Pevné desky bez přebalu zdobí parciální lak a celkově mám z téhle publikace pocit, že se v nakladatelství Argo rozhodli dát Jodorowskému tu nejlepší možnou péči

Celý příběh začíná takříkajíc od konce, ale tohle teď přeskočíme. Co ale nemůžu přeskočit je vyzdvihnutí parádní kresby, která je jako dělaná pro vyobrazení Jodorowského temné fantazie. - Juan Solo, ještě než si vybral své jméno, v dobách, kdy byl malým dítětem nalezeným na skládce, se vyznačoval především jednou zvláštností, a to byl, jak sám říká, druhý ocas. Takový, který byste hledali spíše na psovi, než na novorozeněti. Svůj hendikep ale uměl skrývat v kalhotách, jen občas se našla skupinka záškodníků, která jeho "slabinu" prokoukla. Juan si ale velmi rychle začal vydobývat své místo na slunci a kdo ho lépe poznal a viděl ho v akci, už by se jeho oháňce jen těžko vysmíval. Pokud mu byl život milý.

Ostřílený mafián pracující pro tu největší rybu se ale brzo dostává do opravdu ošemetné situace, ve které opět prokáže své kvality i za cenu zabití bossovy dcery. Tím bossem je samotný ministerský předseda a Juanovým dalším posláním tak bude dělat tělesnou stráž premiérově ženě a synovi. Zapomněl jsem napsat překrásné premiérově ženě. Rozjetý kolotoč násilí tak doplní ještě další velmi kontroverzní prvky jako incestní vztah, popíjení alkoholu ve velmi nízkém věku nebo prostituce. Jodorowsky se totiž nebojí přicházet s opravdu bizarními hrdiny a představovat nám jejich surové a samozřejmě i dosti neuvěřitelné osudy.

Musím ale pochválit styl vyprávění, celý komiks je vlastně jedna nekončící akční, erotická a krásně plynulá jízda. Životní příběh muže, který se na začátku vyvíjí jako poměrně klasický vzestup z ulice do nejvyšších pater mafie (v tomto případě politiky) a na konci se čtenář nemůže ubránit údivu, jakým směrem Juana osud zavál. V tomhle případě jsem to ale Jodorowskému sežral i s navijákem a celou knihu doslova hltal od začátku až dokonce. I přes všechny ty nábožensko-indiánsko-duchařské motivy, které se vinou celým závěrem a v jiných případech by mě spíš otrávily. Tady si to ale vše pěkně sedlo a jsem rád, že mají čeští nakladatelé v Jodorowského portfoliu ještě kam sáhnout.
Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.