MUŽI HNĚVU
Rodina Rathových je známá především spořícím účtem v podobě krabice od vína. V tomto drsném komiksu však není o vínu ani zmínka a podíváme se na jejich odnož žijící v jižanském americkém státě "Sweet home Alabama, Lord I'm comming home to you". Američtí Rathovi jsou však brutální vrahové a předávají si toto řemeslo z generace na generaci.
I samotný autor Jason Aaron uznal, že se jedná o nejtemnější a nejhnusnější dílo, které kdy stvořil a mírně děsivý je i fakt, že se Aaron inspiroval vlastní rodinnou historií.
Celé to začalo tak, že jeden z předků rodiny Rathových kvůli hádce o milenku, tedy ovci (což se v tzv. "Rednecks" části Ameriky nijak nevylučuje) zabil člověka a prokletí rodiny mohlo započít. O sto let později zde máme jeho pravnuka, na kterého by zajisté byl pradědeček, známý jako "vlněný vrah", velmi hrdý, jelikož je z něj nelítostný zabiják.
Ira Rath si žije poklidný život nájemného vraha uprostřed ničeho. Nekouří, nepije, vychrchlává krev, střílí lidi v bažině do hlavy, hází do ní nemluvňata, prostě venkovská americká idylka. Život mu z ničeho nic zkomplikují dvě nečekané události, rakovina plic a kšeft s úkolem zabít vlastního syna, ne moc povedeného zlodějíčka, jehož partnerka co nevidět přivede na svět další generaci Rathů.
Mladej Ruben Rath se snažil žít slušný život aby zabezpečil rodinku, což se mu však moc nedařilo, a tak se zapletl do nekalých praktik svého šňupajícího šéfa. Slovo dalo slovo a posral, co se dalo. Přes to všechno to vypadalo, že právě on by mohl zlomit rodinné prokletí a po rodinné mele se začalo blýskat na lepší časy, alespoň se tomu tak zdálo. Opak byl však pravdou a radost mu moc dlouho nevydržela. Vše totiž komplikovala rodina Polkových, kteří si najímali starého Iru Ratha a měli políčeno na mladého Rubena.
Zakončení celého příběhu je trochu fádní a počet mrtvých je větší než počet přeživších, ale to se asi dalo čekat. Osud rodiny Rathových je zpečetěný trochu neotřelým způsobem, zůstává zde však pořád jiskřička naděje na světlejší budoucnost dalších generací. Celé to začalo ovcí a končí to, no, bez ovce.
Autor dostál svého slova, komiks rozhodně není nic pro slabé povahy, sám jsem nic brutálnějšího asi ještě nečetl. Aaronův rukopis je více než znatelný a lze vidět, že při psaní příběhu s takovou tématikou je ve svém živlu. Děj eskaluje ideálním tempem a kresba je taky obstojná. Člověka se nutí nad sebou zamyslet, zda-li s ním není něco v nepořádku, pokud se mu líbí takové zvěrstva. Já jsem však mentálně relativně v pohodě a mi se to líbilo, takže pokud nejste psychopati, rozhodně doporučuji přečíst.
Boom, click, click, boom!
Filip
Sledovat nás můžete na našem facebooku