MYŠÁK MICKEY: HRŮZOPARK

Loni jsme se od nakladatelství Crew dočkali jednoho mega oznámení, a to jsou Disney komiksy, které si berou pod svá křídla a v podstatě už od prvních týdnů na nás chrlí jeden komiks za druhý. Kromě Star Wars mangy tady samozřejmě máme i kačery a slavného myšáka, a to nejen v letitých publikacích, ale i v novinkách, jako je například dnes recenzovaný Hrůzopark.

Necelých padesát stránek velkoformátového komiksu se pro mě docela překvapivě skrývá v pevných deskách. Co se týče zpracování knihy, vše je v tom nejlepším pořádku a to samé se dá říct o obálce a celkově i kresbě. Tohle je prostě krásný komiks, který doslova volá po tom, abyste ho darovali nějakému fanouškovi Myšáka Mickeyho. Konec konců, je to podle mě právě jen zpracování, které tenhle komiks dělá zajímavým. Proč?

Hop a jsem v Disneyho kouzelném světě. Mickey a Donald konečně dostávají "pořádný" detektivní případ a v rámci hledání ztracené kočky se k nim ještě přidává Goofy, ale nejspíš jen proto, aby nebyl smutný, že se nemůže zúčastnit. Chudák Goofy. Kočka se nejspíše zaběhla ve strašidelném Hrůzoparku, který by samozřejmě měl skrývat spoustu tajemných zákoutí a příležitostí, jak naše tři hrdiny pořádně vylekat a nás jako čtenáře pobavit.

Haha! Tak tohle jsem si bohužel během čtení Hrůzopaku říkal minimálně. Žádné chichotání, ale spíše neustálé pomyšlení na to, jak by se asi tenhle komiks líbil mému jedenáctiletému synovcovi, který byl aktuálně v kině na třetího Avatara. Chudák Goofy. Pokud si chci přečíst nějakou disneyovku s Kačerem Donaldem nebo Myšákem Mickym, je to rozhodně z nostalgie, a tak se tohle hledání ztracené kočky v Hrůzoparku trochu míjí s mým očekáváním. Máme tady sice krásně nakreslený moderní komiks, který ve mně ale bohužel ani nemůže vyvolávat žádné vzpomínky na dětství. Chudák Goofy. Takže Hrůzopark jedině dětem?

Ideálně těm nejmenším, kterým ho budou předčítat rodiče a ukazovat jim prstem na stránkách všechny ty útěky před komáry a "strašidelné" klaunské kostýmy, do kterých se naši hrdinové během pátrání převlečou. Chápu, že na pětačtyřiceti stránkách ani nebylo možné rozjet nějakou rozumnou zápletku, ale na druhou stranu, takový Asterix to dokáže a u něj se upřímně zasměju i já, jako dospělý čtenář. Hrůzopark tedy není úplná hrůza, ale já jsem se během čtení spíš kochal krásnými kresbami, něž abych se bavil nějakou čtivou zápletkou. Tohle zkrátka není žádná povedená groteska, naopak se tady všichni chovají infantilně a spíše jako v Disney klubíku. Proto dnes po delší době sahám po dvou žehličkách. Chudák Goofy.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.