PARCHANTI Z JIHU 1: TAKOVÝ TO BYL MUŽ

24.01.2022

Fakt, že komiksy nejsou jen pro děti, už snad všichni ví. Na pultech knihkupectví se čím dál tím více objevují komiksy plné násilí, vulgární mluvy či erotiky, takže i dospělí muži si mohou přijít na své. Já osobně se taky řadím mezi konzumenty takovýchto drsnějších komiksů, a proto jsem se na následující dílo těšil jako antivaxer na plicní ventilátor.

Dlouho očekávaný a několikrát odkládaný komiks je konečně tady. Původně měl vyjít v době loňského Comic-conu konaného v Praze za příležitosti návštěvy samotného autora, ten však nedorazil, tak nebylo kam spěchat. Nakonec jsme se komiksu přece jen dočkali ještě vloni a to rovnou v pevné vazbě. Název ve mě evokuje otázku, co zase ti brněnští kulišáci provedli. Parchanti z Jihu však nepojednávají o tomto bezvýznamném městě, ale o jihu americkém. Autorem scénáře, a snad již i návštěvníkem dalšího Comic-conu, není nikdo jiný než Jason Aaron, který se společně s Ennisem řadí mezi mistry v oboru drsnějších komiksů a zároveň mezi mé oblíbené autory. O kresbu se postaral taky Jason, příjmením však LaTour, kterému u nás toho zatím moc nevyšlo, ale s Aaronem již několikrát spolupracovali.

První kniha, z celkových čtyř, které zatím ve světě vyšly, má podtitul Takový to byl muž. Hlavním nasraným hrdinou je syn šerifa a bývalý obránce místního týmu amerického fotbalu Earl Tubb, který se vrací vyklidit dům po umírajícím strejdovi do svého rodiště v Alabamě. Mimochodem taky to tak máte, že když jen slyšíte zmínku o této části USA, začnete si prozpěvovat hit od kapely Lynyrd Skynyrd?

Earlovi se vrací vzpomínky na to, jaký tam byl těžký život, na tragickou smrt svého otce a mezi tím vyžírá místní putyku, kde ho ihned poznává starý známý a po přátelském přivítání ho vyhazuje z okresu Craw. Ani se nenaděje a ještě v hospodě si záchranou života tohoto "vyhazovače" zkomplikuje život. Okres má totiž pod palcem jakýsi trenér fotbalového mužstva Boss, který se obklopen svými gorilami (fotbalovými hráči) s nikým nepáře, prostě je to prvotřídní parchant. Semele se rychle tolik událostí, že z původního plánu za tři dny z téhle díry vypadnout nakonec sejde a starej veterán z Vietnamu Earl to vezme za pačesy. Postupně se u něj dostavuje zoufalství, které vyúsťuje v oprávněnou agresi. Jen jestli to nebylo mnoho povyku pro nic a veškerá snaha nebyla zbytečná.

Kresba působí lehce karikaturně, hlavně obličeje protagonistů, ale skvěle se to zde hodí. Trochu to připomíná sérii Skalpy, a to celkovým pojetím. Aaron jasně ukazuje, v čem je dobrý a přesně tohoto stylu by se měl držet i nadále. Opět si nebere s ničím servítky, sprostá slova létají vzduchem jako koronavirus a krve zde je jako u Eboly, takže nic pro citlivky. Vyobrazení drsného amerického jihu bude sice lehce přibarvené a buranské návyky mohou možná už působit jako cliché, ale Aaron tuto oblast zná jako své boty, takže kdo ví. Každopádně to umí skvěle pojmout a zaručeně pobavit a mnohdy i zábavně znechutit. Skvělým příkladem je kálející pes ihned na prvních stránkách komiksu. Samotný děj příběhu je fajn a s docela zajímavým námětem. Sice se vše točí kolem amerického fotbalu, kterému moc nefandím, ale celkové podání je velmi dobré, takže vesměs tomu nemám co vytknout. Je to dobrý úvod do série a já se už těším na další parchanty.

Filip


Sledovat nás můžete na našem facebooku