PROVIDENCE

Děsivý Cthulhu a jeho excelentní hororový autor Howard Phillips Lovecraft nás straší již řadu let a ještě nás dlouho strašit budou. Není divu, že se Alan Moore inspiroval jeho díly a zapracoval je do velkolepého komiksu, který se velikostí, vahou i počtem stran vyrovná kolosálním knihám a rozhodně to tedy není ideální čtení do autobusu. Spojení Lovecrafta a Moora je přinejmenším vzrušující, tak pojďme na to.

Děj nás uvede do kanceláře novinového vydavatelství Herald. Novinář Robert Black hledá námět na článek a z dlouhodobého hlediska i na knihu, až se dostane k záhadným sebevraždám a uvěří v jistou spojitost s jednou knihou, po jejímž přečtení si lidé berou život. Rozhodne se setkat s nemocným doktorem Alvarezem, který o knize ví více, ale je ke spojitostem mezi knihou a sebevraždami skeptický. Doktor má až mrtvolnou barvu a je u něj podezřelý chlad, což mladému novináři vrtá hlavou.

Robert si vezme Alvarezovo vyprávění k srdci a na základě získaných indicií začne pátrat po dalších podrobnostech, které ho dovedou až k okultismu. Konkrétně jej zajímá arabská kniha autora jménem Chálid Ibn Jazíd, jejíž název v překladu znamená "Kniha Moudrosti Hvězd". O této knize nejvíce ví okultní filosof Robert Suydam, kterého mu pomůže najít nový známý z místní policie Tom Malone, který má, aspoň pro mě, až podezřele přihřáté choutky.

Na Suydamovi je přinejmenším něco zvláštní, a není to jen unikajícím plynem v jeho sklepě. Zdá se, že sklep toho skrývá daleko více, a Blackova zvědavost ho stála málem život. Má zvědavost, co bude dál, mě zase nutí číst další kapitoly.

Čtení samotného komiksu odsýpá rychle, což je pak lehce zdržováno zakončením každé kapitoly, jež obsahuje několikastránkové zápisy z deníku Roberta Blacka, popisující situace, které se v dané kapitole staly, doplněné o další novinářovy myšlenky, případně části v příběhu zmiňovaných publikací. Zprvu jsem to vnímal poněkud zbytečné, ale alespoň je zde vše shrnuto včetně faktů, které vám mohly uniknout. Později se ukáže, že jeho deník sehraje v příběhu důležitou roli, takže jeho čtení určitě nepřeskakujte.

Další cesta našeho zvídavého spisovatele vede za Tobitem Boggsem do Salemu v Nové Anglii, kde holky smrdí rybinou a nevadí jim to do huby ani nikam jinam. Ano, i takovéto věci se při četbě dozvíte. A tak to pokračuje i nadále. Většinu příběhu se dozvídáme prostřednictvím rozhovorů, které jsou zaměřené na sebemenší detaily. Mnoha lidem to možná může přijít zbytečné, ale vězte, že se jedná o propracovaný scénář, snažící se nastínit kompletní dějství. Nutno podotknout, že téměř veškeré postavy, se kterými se Robert Black potkává, jsou až nezdravě podezřelé a něco na nich nehraje.

Pozvolným tempem vše vychází na povrch a čtenář se prostřednictvím hlavní postavy dostává ke všem zvláštnostem a morbidnostem, které se v průběhu celého dění konají. Děj graduje postupně a autor nás propracovaně připravuje na finále. Hlavní postava se celou dobu snaží vyrovnat se ztrátou své ženy. Možná právě zlomené city v kombinaci s podivnostmi, se kterými se při hledání námětu na svou knihu Robert setkává, se mu dostávají do podvědomí temné myšlenky, které ho chtě nechtě ovlivňují. Pomalu mu z toho všeho už hrabe a začínají se mu prolínat děsivé sny s realitou. Menší role si střihne i jeho malý, ale věrný kamarád falus. Fuj.

Pořádné tempo začne děj nabírat přibližně v polovině a dočkáváme se konečně přibývajících hororových prvků, ze kterých by se nejeden posral. Nutno zmínit, že se vše točí kolem podivného okultního řádu jménem Stella Sapiente. Přeorientovaný spisovatel čerpá inspiraci na svou knihu a projíždí anály v knihovnách i místních jinochů. Nechci vyznít homofobně, ale postupně komiks nabírá na teplotě.

Důležité je setkávání pana Blacka se samotným Howardem Lovecraftem, se kterým pravidelně diskutuje o různých aspektech života, což ho nutí více rozjímat nad vším, s čímž se setkal. Vede to až k jeho absolutnímu duševnímu zhroucení. Autorovi se podařilo zmást mysl všem zúčastněným, včetně samotného čtenáře, který si na konci není jist, co je vlastně realita a co pouhé výplody fantazie.

Dlouho připravenému dílu je nutno vytknout chybějící bubliny s textem v celé jedné kapitole. Přestože se to nakladatel snažil zachránit alespoň doplněním fialového menšího výtisku onoho sešitu již obsahujícího i text, tak je to malá útěcha a celý náklad je tím znehodnocen a kazí to celkový dojem z jinak velkolepého díla. Tohle se prostě nesmí stávat. Při celkovém hodnocení to však pominu a budu hodnotit obsahovou stránku.

Kresba v podání Čechům nepříliš známého Jacena Burrowse se perfektně hodí k období děje, tedy počátku 20. století. Dokonale vykreslené detaily, všeříkající výrazy tváří, k tomu není co dodat. V mém očekávání byl komiks daleko více hororového charakteru, než reálně je, ale přesto mě jeho forma nakonec bavila. Kniha určitě stojí za přečtení, ale není pro každého. Leckomu by mohla přijít nudná s až příliš dialogy, a byť to i mi mnohdy vadí, u Providence se jednalo o příjemné počtení.

Velká část různých komiksů se vyznačuje, troufám si říct, až primitivní formou a takřka nulovou myšlenkou protkanou samými klišé, kde akce střídá akci, což rozhodně není tento případ. Providence bych poklidnějším stylem vyprávění přirovnal spíše ke klasickému románu, což je alespoň pro mě příjemná změna. Zaujal mě především způsob, jakým je celá publikace pojatá, jedná se totiž o kombinaci komiksu a klasické knihy psané formou deníku. Jedná se určitě o náročnější čtení, co se světa komiksu týče, které vážně nesedne každému a každý jej správně neuchopí, prostě je zde poznat citelný rukopis Alana Moora. Když pominu onu minelu s chybějícím textem, tak zbytek jako kresba, příběh a především způsob jeho podání je prostě skvělý a rozhodně doporučuji všem, kteří uvítají i ne úplně typický pohled na komiks.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku