R.U.R.: GRAFICKÝ ROMÁN

Umělá inteligence je čím dál tím více propírané téma a narážíme na ni i na místech, kde bychom to nečekali. Vždyť i ledničky už jsou chytřejší než někteří lidé.

Společnost Rossumovi Univerzální Roboti však nevyráběla ledničky, ale humanoidní roboty do každé fabriky a domácnosti. Stará dobrá klasická divadelní hra od Karla Čapka (ten se psem) se dočkala již druhého komiksového zpracování. Teď je otázka, zda by byl na to hrdý, ale o tom později. Adaptovat dílo do komiksu může být ošemetné. Na jednu stranu má sice scénárista usnadněnou práci, jelikož nemusí vymýšlet nic od znovu, nicméně může pociťovat tlak, aby zachoval kvalitu originálu a nevymklo se mu to z rukou. Zvlášť když se jedná o klasiku, kterou zná minimálně každý maturant. Komiksová verze R.U.R. je pěkně zpracovaná v pevných deskách s přebalem, scénář zpracovala podle předlohy Lenka Pipková a o kresbu se postaral Vojta Rejl, takže alespoň bezva, že to zůstalo v našich končinách.

Původní myšlenka se mohla zdát jako snová. Lidé nemusí pracovat a veškerou práci zastanou roboti. Jako co si budem, v některých odvětvích by to bylo možné takřka okamžitě, na druhou stranu ale skláři nebudou mít co žrát. Nicméně hlavní děj se odehrává na ostrově, kde je výrobna oněch univerzálních androidů. Slečna Gloryová přijede na VIP exkurzi do téhle fabriky a čučí jak péro z gauče, nechápe, jak je to celé možné. V Boston Dynamics by možná i padala do mdlob. Roboti zdánlivě nic necítí a mají pracovní výdrž krásných 20 let. V dnešní době by ani důchod nedostali, ale toho se ani já nedožiju. Slečna však nenasává jen atmosféru chytřejších variací na člověka než je ona sama, ale chce bojovat za jejich práva a lidskost. Což mi taky připomíná dnešní bojovníky za svobodu. A zde je právě ten kámen úrazů.

Roboti měli nahrazovat takřka veškerou pracovní sílu. Skladník, dělníky, dokonce i vojáky a další. S každou další stranou si jen říkám, jak ten Čapek byl blízko dnešní reality. No co se ale nestalo? Roboti se vzepřeli a svět šel do záhuby, alespoň co se lidské rasy týče. A kde je nějaký robot bojující za lidská práva? Světe div se, nikde. V důsledku všeho se přestaly rodit i děti, protože jednoduše jich nebylo na světě potřeba. Aby roboti přežili, potřebovali mít původní návod na to, jak se vyrobit, což proaktivně slečna Gloryová stopila, kdo taky potřebuje návod, třeba na složení skříně, že?

Utopickou vizi budoucnosti v podání Čapka jsem měl rád. Kdyby jen věděl, že bude mít možná pravdu. Roboti se vymkli kontrole a podobně jako dnešní chatboti si mleli svoje. Nejlepší myšlenka celé knihy je stejně "Nikdo nemůže nenávidět víc než člověk člověka". Nakonec se naděje na lásku přece jen objeví, jen bude mít s člověkem málo co dočinění. Vcelku jednoduchá, ale docela praktická kresba, která nám vyobrazuje vše potřebné. Děj je vyobrazen obstojně a obsahuje vše potřebné.

Chvílemi mi však přijde, že je to podáváno lehce naivně, ale je fakt, že už je to řada let, co jsem četl originál, tak si úplně nepamatuji, jakým přesně stylem to bylo napsáno. Hlavní myšlenku komiks předá, a to je moc dobře. Komiksová varianta R.U.R. dokáže splnit účel předat své poselství mladým čtenářům, kteří preferují komiksy před "rozepsanější" literaturou. Rozhodně je to klasika, kterou si nikdo nesmí nechat ujít. A pokud vás nebaví číst Čapka, tak si dejte aspoň tuhle komiksovou adaptaci, která mu rozhodně nedělá ostudu.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku