RUSTY BROWN

Hned v úvodu dnešního článku se nabízí naprosto jasná otázka. Kdo je Rusty Brown? Tak zásadní postava, že je po ni pojmenovaná celá komiksová kniha a troufám si říct, že jste o něm nikdy neslyšeli. Takže, kdo to je Rusty Brown. Na to, a doufám, že i pár dalších otázek se vám pokusím odpovědět.

Nebude to ale jednoduché, protože tohle není vůbec jednoduchý komiks. Už jen jeho zpracování se vymyká běžné knižní produkci. Začneme třeba netradičním a neokoukaným širokoúhlým formátem, ten je pro komiksy Chrise Warea signifikantní. To samé platí pro přebal, který je rozkládací a ještě vyzdvihuje tenhle hravý a komplikovaný koncept komiksu. Kniha by se navíc klidně obešla i bez přebalu, protože i bez něj působí velmi luxusním dojmem, a to nejen díky zlatavému zdobení. Každopádně tady zaslouží pochvalu nakladatelství Centrala za příkladnou péči a například i velmi kvalitní papír a tisk.

Rusty Brown vypadá jako celkem nenápadný, spíše introvertní a nekomunikativní kluk, který je občas myšlenkami mimo aktuální dění. Čím více se s ním ale seznámíte, zjistíte, že tahle jeho neprolomitelná krusta mu bude nejen mezi spolužáky chtě nechtě překážet. V jeho hlavě se pak skrývá jakýsi vlastní svět, ve kterém nemá problém například komunikovat se superhrdiny, které obdivuje, dokonce i když jim chybí oblečení. Rusty to zkrátka nemá lehké a najít si s takovýmto přístupem kamaráda, to je opravdová výzva i v případě, že by měl někdo o vaši náklonnost zájem.

V tomhle tři sta pět a šedesáti stránkovém grafickém románu se totiž Chrisovi Wareovi daří jedinečným stylem odvyprávět opravdu osobitý lidský příběh, nebo lépe řečeno příběhy. Jednotlivé epizody totiž jen zdánlivě představují klasické denní situace Rustyho, ale autor se nebojí, v už tak poměrně komplikovaném komiksu, například ani experimentálních stylů vyprávění, kdy sledujeme dva různé pohledy paralelně. Zdánlivých je tady spousta věcí a rozhodně se nejedná o nějaké odpočinkové čtení, i když by to tak v samotném úvodu a během, řekněme první čtvrtiny knihy, mohlo vypadat. Zkrátka nejen Rustyho okolí musí překonávat už zmiňovanou tvrdou krustu.

A Rusty zároveň není jedinou postavou, kolem které se příběh točí. S každou další stránkou na nás autor chrlí neuvěřitelné zvraty a občas jsem si nebyl jistý, kde začíná fantazírovaní a čeho se mám chytil. Tohle byl ale záměr. Musím ocenit, že se někdo chopil překladu takto komplikované komiksové knihy, která čtenáře doslova zasype mozaikou drobných detailů, které si budete muset sami poskládat. Nebudu tvrdit, že se mi to povedlo. Klasické kontinuální vyprávění je zkrátka něco, co nám Chris Ware nechce dopřát, ale já jsem si tuhle minimalistickou jízdu bez konvencí a pravidel užíval. Napadají mě přirovnání jako "Forest Gump na LSD", jen bez vší romantiky a šťastných shledání.

Možná i díky tomu na mě kniha nejdříve působila melancholicky, místy pak bizarně… Mé pocity se v tomto případě popisují dost těžko, snad vám pomohly předchozí odstavce. A i když jsem se od ní nemohl odtrhnout, vlastně to není zážitek, který bych si potřeboval zopakovat. Spíš naopak, raději si čas od času vzpomenu na nějaký úryvek nebo výjev, třeba když budu komiks doporučovat přátelům.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.