ŠPANĚLSKÁ EPOPEJ

Bylo to někdy ve čtvrté třídě na základní škole, učitelka dějepisu nás na první stranu sešitu nechala napsat heslo: "Dějiny jsou učitelkou života." Myslel jsem si tehdy, že si chce jen ulehčit práci, ale dneska tomu rozumím víc než kdy dříve. Abychom věděli, komu jsme aktuálně dali svůj hlas ve volbách, je dobré znát historii, a to nejen v kontextu vlastního státu. Pojďme se tedy přesunout o více než sto let nazpět do slunného, i když tehdy spíše pochmurného Španělska.

Od nakladatelství Argo bych nic jiného než pěkně zpracovanou knihu nečekal. Přes čtyři sta osmdesát stránek se ukrývá v pevné vazbě. Obsahově je tahle publikace opravdu našlapaná, protože v ní najdete hned dva velké a navzájem propojené příběhy, a to Umění létat z roku 2009 a Zlomené křídlo které původně vyšlo v roce 2016.

Celé vyprávění ale začíná v poměrně nedávné minulosti roku 2001, kdy Antonio Altarriba dobrovolně odešel z našeho světa. Tohle doufám není žádný spoiler, protože se jedná o samotný úvod knihy. A právě Antoniův životní příběh nám bude vyprávět jeho syn - také Antonio Altarriba, který je, jak už jste jistě pochopili, autorem tohoto komiksu. A nebude to rozhodně nudné vyprávění, protože Antoniův život byl opravdu pestrý, plný nepříjemných okamžiků, bolesti, ale i krásných chvilek. Antonio vyrůstal na vesnici, v době kdy slovní spojení dětská práce neneslo žádnou negativní konotaci, ba právě naopak, děti cítily povinnost svým rodičům pomáhat i s fyzicky náročnou prací, a to na úkor vlastního vzdělaní.

Můžeme si oddechnout, že tato léta jsou dávno pryč a samotnému Antoniovi se časem podaří z tohoto prostého a pro mladého člověka ubíjejícího životního stylu vymanit. I když napoprvé při svém snažení selže a po svém návratu se setká se škodolibým výsměchem. Jak se říká, přej a bude ti přáno. Historické události se ale dávají do pohybu, a tak si moc dlouho městský život neužije a přesouvá se poprvé na frontu. Já jsem byl do tohohle vyprávění vtažen opravdu rychle a nemohl jsem se od komiksu odtrhnout, možná to bylo i proto, že jsem neměl moc ponětí o této předválečné a válečné části španělských dějin.

Nechci už víc prozrazovat z příběhu, sám jsem si o komiksu před přečtením zjistil jen naprosté minimum a to doporučuji i vám. Všechno to válčení ve Španělsku, ale také Francii, zatýkání a osvobozování tady slouží především jako kulisy pro velmi osobní a místy i intimní životní příběh Antonia vyprávěný jeho synem. Samozřejmě mě napadá srovnání s mým oblíbeným Mausem Arta Spiegelmanna a je to vlastně docela na místě, především co se týká kresby a stylu vyprávění. To samé platí i pro druhou polovinu knihy, která nese název Zlomené křídlo a věnuje se matce mladšího Antonia Altarriby.

Způsob vyprávění je velmi podobný, tedy přímočarý, bez zbytečných příkras, ale druhá část knihy je podle mě ještě o něco poutavější. Nemusíte se bát, protože i když se oba příběhy samozřejmě v některé části prolínají a získáme tím i odlišné perspektivy, Zlomené křídlo od samého začátku přináší vlastní a možná ještě tragičtější vyprávění od dětství až po stáří a touze po usmíření. Boj se zkrátka odehrával i mimo frontu. Asi se nebudete divit, že dnes při hodnocení sáhnu po té nejvyšší známce. Tohle je přesně ten titul, který bych půjčil rodičům (ideálně ne moc prudérním), aby poznali, že komiksy mohou být nositeli opravdu silných životních příběhů, i když se věnují osudům zdánlivě obyčejných lidí.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.