STÍN NAD INNSMOUTHEM  H. P. LOVECRAFTA

23.03.2026

Vůbec by mě nenapadlo, že už je to více než rok, co u nás vycházela recenze na Věc z temnot. Adaptace povídek H. P. Lovecrofta v netradičním, ale velmi povedeném manga provedení. Japonský autor Gó Tanabe si toho ale připravil více, a tak dnes můžeme ohodnotit další komiksovou adaptaci Lovecraftova díla.

Už na první pohled je vidět těch skoro čtyři sta padesát stran, Stín nad Innsmouthem je totiž docela slušný špalek. Zpracováním samozřejmě zapadá mezi předchozí knihy téhle hororové série, máme tady opět komiks v pevné vazbě, což je u tohohle japonského žánru spíše nadstandard. Chválím i pěkně zpracovanou obálku, ze které čiší jakási děsivost s příměsí tajemna.

V Innsmouthu by chtěl žít každý. - Že v Innsmouthu by chtěl žít každý? Co je to za blbost? Byl jste někdy v Innsmouthu? Teď jsem si trochu vypomohl slovy mistra Prácheňského ze hry Záskok, ale přišlo mi to jako ideální způsob jak nastínit děj tohohle příběhu. Náš hrdina je student, který si o tomto místě dopředu zjišťuje co nejvíce informací a je mu spíše nedoporučeno, aby se tím směrem vydával. Není divu, všechny ty záhadné nemoci, respektive mor, který město připravil o polovinu obyvatel.

Naštěstí je pro něj Innsmouth jen meztizastávka, stačilo by tedy počkat na nějakém bezpečném místě na další autobus směr Arkham. Mimochodem Arkham, to zní mnohem bezpečněji. :) Ale proč ztrácet čas čekáním, lepší bude v této nehostinné atmosféře zkouknout Ďábelský útes. No a co že se místní pohybujou jako zombie s výrazem připomínající zadržování akutního průjmu. Ale jsou to právě tyhle typické Lovecraftovské postavy, které nám nechají nahlédnout na místa, kam by se příčetný člověk s pudem sebezáchovy nikdy nevydal. Bylo tomu tak i v obou předchozích adaptacích.

Zvídavost našemu hrdinovi nedovolí otočit se a zvolit bezpečnější cestu, namísto toho se sám stává součástí téhle velké a děsivé rybí šlamastiky. Vrcholem komiksu je pak pro mě vyprávění Zadoka Allena (ty, nesměj se), který do celého příběhu Innsmouthu vnese nejvíce světla, nebo přesněji temnoty. Je to zkrátka horší, než jsme si mysleli, a to jsme si nemysleli vůbec nic dobrého. Víc vám neprozradím, jen počítejte s tím, že vás během čtení kromě neustálého děsu čeká i spousta krásných a detailních kreseb Innsmouthu. Zajímavá architektura, temná zákoutí ale i dvoustránkové kresby diorámat. Možnost se trochu porozhlédnout a na další stránce opět spadnou do míst plných pronikavého rybího zápachu. Ale abych jen nechválil, ty prázdné výrazy už mě po těch třech knihách tolik neoslovují. Nevím jestli byl záměr, aby pro mě byly postavy (především hlavní hrdina) hůře čitelné, což by ještě umocnilo pocit zmatení a strachu, ale v tomhle ohledu mi zkrátka obsah dialogu mnohdy nekoresponduje s výrazy postav.

V konečném důsledku ale neznám lepší způsob, jak se seznámit s Lovecraftovým dílem, tedy samozřejmě kromě původních povídek. Gó Tanabe tady na jednu stranu skládá poctu jedné z největších ikon hororu, ale zároveň tu nejlepší možnou reklamu dělá sám sobě. Perfektně nakreslená a čtivá komiksová adaptace, kde těch více než čtyři stran nedá vydechnout.

Petr


Sledovat nás můžete na našem facebooku.

Share