STRÝČEK SKRBLÍK A KAČER DONALD: SYN SLUNCE

Nedávno jsme tady měli recenzi jedné Disneyovky. Byla o dost modernější než Syn slunce a nebyl jsme z ní úplně odvázaný, i když se rozhodně považuji za fanouška myšáka i kačerů. Dnes se ale podíváme dále do minulosti.

Dobrodružné příběhy strýčka Skrblíka a kačera Donalda v podání Dona Rosy v tomto případě nabízejí první svazek a hned na krásných dvěstě dvaceti stránkách. To není vůbec málo, když tomu navíc dáte pevnou vazbu a velký formát. Už na první pohled se jedná o knihu, která musí zaujmout všechny fanoušky Kačerova. Kromě pořádné dávky "retro" kačeřího komiksu nás čeká i spousta bonusů v podobě nejrůznějších vyznání samotného autora.

Celý komiks je uveden perfektní předlohou, ve které se Don Rosa přiznává ke své lásce ke kačeřím komiksům, Carlu Barksovi a také popisuje způsob, jakým ke své práci nakonec přistupuje. A hned po předmluvě se vrhneme na komiks, podle kterého dostala název celá sbírka - Strýček Skrblík a Syn slunce, s obálkou z července 1987, což je pro mě docela příznačné, protože přesně v tomhle měsíci a roce jsem se narodil. Tohle zjištění mě přepnulo do nefalšovaného nostalgického módu a já začal příběh hltat stejně, jako když mi bylo pět a v televizi dávali Kačeří příběhy.

Nemusíte být ale žádný pamětník, protože tyhle komiksy fungují dobře i bez nějaké nostalgie. Příběhy jsou vtipné, postava věčně spořivého Strýčka Skrblíka je vytěžena na 100% k nejrůznějším vtípkům a fórkům, které jsou založeny právě na jeho lakotě a neochotě utratit ten pomyslný dolar navíc, který by znamenal nedostat se do problémů, nebo se do nich alespoň nedostat tak rychle. To se projeví nejen v úvodním Synovi slunce.

Někdy stačí sledovat drobnosti, detaily (i ty které Don Rosa přiznává v předmluvě), kdy mi jich určitě hned několik během prvního přečtení uteklo. Já si ale neodpustím ani tradiční hudební doporučení, nejvíce se mi během čtení osvědčilo album Davida Newmana, a to perfektní soundtrack k Pokladu ze ztracené lampy (Treasure of the Lost Lamp). A že tady toho čtení není vůbec málo, protože po všech těch komiksech, které parádně obstály zkoušku časem, vás čeká další nálož bonusů. Don Rosa tady nejen rozebírá jednotlivé příběhy, ale nabízí i zajímavý pohled na vznik obálek.

Loni jsem vezl do domova seniorů sbírku deskovek a starší paní, která ode mě tu IKEA tašku plnou her přebírala se usmála a řekla: "Tak tohle jsme přesně potřebovali.". A já si řekl to samé po dočtení prvních sebraných spisů. Konec srdceryvného příběhu a zároveň konec recenze, tuhle kačeří komiksovou sbírku jednoznačně doporučuju a jsem moc zvědav na další pokračování.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.