V JAKO VENDETA

15.03.2021

V jako Vendeta je z jedním klasických Mooreových odkazů. Již v roce 2005 byl komiks adaptován na filmové plátno v hlavní roli s krásnou a mladičkou Portmankou a agentem Smithem lomeno elfem. Světem, konkrétně Anglií vládne zoufalství a tyranie a záhadný chlapík, jehož maskou se inspirovali Anonymous, se tomu rozhodne postavit po svém, pane Andersone.

Kniha vyšla již ve dvou vydáních (nepočítáme-li limitovanou edici). Vazba je šitá v pevných deskách s přebalem a nic menšího si ani nezaslouží. U takovýchto děl je třeba dbát na každý detail, což se zde, co se vizuální stránky týká, perfektně povedlo do poslední kapky. Nikomu, koho se alespoň trochu dotkl komiksový svět, snad ani není třeba Alana Moora představovat. Pokud ale tápete, kdo to je, tak se seznamte. "Ahoj, už se znáš s Alanem? Alane, tohle je čtenář, čtenáři tohle je Alan." Alan je prostě kádr, ale nenechává daleko za sebou ani všemi oblíbeného a nadějného sit-down komika, sportovního jedlíka a především mého kolegu s velkým srdcem (dilatační kardiomyopatie), Petra. Takže dámy nebo zženštilí pánové, neváhejte se ozvat. Seznamování máme za sebou a můžeme se pustit do vendety!

Děj nás zavede do konce devadesátých let minulého století, což je pro nás aktuálně sice minulostí, ale v době vzniku knihy to byla ne moc zářívá budoucnost. Anglie se po prazvláštním brexitu uzavřela světu a nastolila si svou diktaturu. Všechno a všichni jsou kontrolováni. Zahraniční literatura, hudba i filmy jsou zapovězeny a jeden vůdce vládne všem. Angličanům pomalu nezbývá nic jiného, než přijmout pomyslné koblihy a maturity a říct "Danke mein Führer!", samozřejmě v jazyce Angličanům vlastním. Avšak najde se maskovaný "hrdina", který si nenechá kálet na klobouk. V rámci dané politické situace to vlastně není hrdina, ale Velepadouch nebo také Strašák, jak sám sebe nazývá, zjednodušeně si však nechá říkat V. Záchranou šestnáctileté začínající prostitutky a odpálením parlamentu to jen začíná. Mladou dívku, která už neměla co ztratit, si přivedl k sobě do tzv. Stínové galerie a poskytl jí azyl. Evi, jak se dívka jmenuje, vzdechla úžasem, když viděla sbírku zahraničních knih a filmů a slyšela jinou hudbu, než na kterou byla zvyklá z propagandistického rádia. V této souvislostí mě napadá otázka jak to, že takhle nežasnou dívky nad mou sbírkou komiksů, asi jen holt špatná selekce (možná dívek, možná zájmu).

Příběh maskovaného samozvance, kterého měli za zlomeného blázna, čímž dosti možná  vážně je, a který se sebou nenechal jen tak vymrjedrbat, nám vypráví o pomstě jednak proti jednotlivcům, ale i proti celé nadřazené skupině a také o naději v návrat základních lidských práv a svobod, jelikož zřejmě zrovna Spojené státy neměly dostatek zásob svobody a demokracie k exportu, jak bývá standardně zvykem. Násilné a teatrální kousky pana V děsí papaláše, kteří bijí na poplach, ale nemají se zprvu čeho chytit a on tak zůstává v dokonalé anonymitě. Evi věří, že V vše vykonává pro větší dobro a dobrovolně se mu rozhodla v jeho činech pomáhat. Veřejně začne apelovat i na prostý lid, aby se s tím odhodlal něco udělat. Závěrečné dějství této prazvláštní divadelní hry využívající reálný svět se pomalu nachyluje a jen nám dokazuje, že i jeden člověk se správným motivem je schopen velkých věcí.

V Moorem vyobrazeném světě si každý dokáže najít jisté prvky, které se žel shodují s tím aktuálním. A to nesmíme zapomínat, že na tomto komiksu začal pracovat již před dvaceti lety. Ne náhodou to patří mezi nejzásadnější komiksová díla. Fantastická kresba Davida Lloyda perfektně doplňuje vyprávění příběhu, který opravdu dokáže čtenáře pohltit. Jedná se o skvělé dospělé čtení, které není jen bezmyšlenkovitým vyprávěním nuzného příběhu, ale právě naopak, nutí čtenáře přemýšlet a spojovat si souvislosti. Superlativy nešetřím nadarmo, takže pokud jste to ještě nečetli, tak neváhejte a napravte to.

Filip


Sledovat nás můžete na našem facebooku