VZDÁLENÉ SOUSEDSTVÍ

1998, rok který si dobře pamatují tuzemští fanoušci hokeje, protože jsme tenkrát uspěli na olympijském turnaji v Naganu. Ale nechme teď hokej hokejem, mě by spíš zajímalo, jestli třicet let staré komiksy můžu považovat za retro. U knihy z osmdesátých let bych si byl přeci jen o něco jistější.

My se o tomhle čtyři sta stánkovém špalku můžeme bavit jako o novince, protože ho na český trh teprve nedávno přineslo nakladatelství Host. I když se zpracováním jedná o poměrně klasickou mangu, rozhodně mě zaujaly dvě věci, kdy tou první je větší formát a tou druhou představuje několik prvních stran komiksu vyvedených v barvách. Není to samozřejmě poprvé, kdy jsem se s něčím podobným setkal , ale je tady zkrátka jasně vidět, jak moc by japonským komiksům slušely barvy.

Tahle úvodní hra s barvami samozřejmě neslouží jen jako ukázka toho, jak se dá tradiční manga kresba vyšperkovat, ale můžete si všimnout, jak barvy postupně blednou. To se Hiroši, společensky unaven po firemní večeři, vydává na vlak. Nic neobvyklého, ale při pohledu z okýnka začíná zjišťovat, že tohle není směr, kterým se chtěl vydat. Vypadá to na nějakou shodu náhod, že tenhle vlak jede do jeho rodného města. Už v tuhle chvíli je celý děj poměrně sureálný a úvodní stránky mě svou zvláštní atmosférou doslova pohltily. Tenhle, možná trochu nepříjemný, pocit zmatení a mírného šoku ve mně rezonoval i dále během čtení.

Je to realita, sen, nebo dokonce začátek noční můry? Možná to bude tím, že návraty do studentských let jsou často obsahem i mých snů, a i když bych tahle léta klidně vrátil zpět, mají podobné sny jakousi zvláštní pachuť. Možná byste se sami rozhodli si tohle své životní období zopakovat a zároveň využít své zkušenosti a ukázat svým spolužákům záda. Pro to se totiž po úvodním pomatení rozhodl náš hrdina.

Tenhle pocit melancholie si zkrátka užívám, ale sám bych takhle rozhodně na podobnou situaci nereagoval. Spíše bych rychle propadl depresi. A to samé tedy vůbec nemusí fungovat na vás a komiks můžete vnímat například o dost pozitivněji. Jako odlehčenou zábavu? Co se týče "ukecanosti" i tady se Vzdálené sousedství drží takového japonského standardu, takže jednoduše hltám stránku po stránce a celá zápletka velmi příjemně ubíhá. Pointu vám samozřejmě vyzrazovat nebudu, ale…

…ale zároveň vám dám jednoznačné doporučení. Vzdálené sousedství bude jeden z těch komiksů, které by neměly chybět v žádné sbírce. Dokonce i v případě, že manga nepatří k vašim oblíbeným komiksovým stylům.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.