ZÓNA

Ok, v recenzování tuzemských komiksů už jsme se trochu polepšili a v poslední době jste si u nás mohli přečíst o několika povedených publikacích z českých luhů. Jo a taky hájů. Ale co naši slovenští sousedé, že bychom na ně taky zapomínali? Nebojte, tenhle federativní problém dnes vyřešíme jednou provždy a už nám nikdo nebude moct nadávat do ignorantů.

Pěkně zpracovaný paperback vás určitě zaujme na první pohled. Minimalistická ilustrace na výrazné oranžové obálce, to jsem prostě musel vyfotit stylově v rámečku. :) Komiksy od nakladatelství Labyrint mám rád, dávají si záležet na kvalitě použitého papíru a celkově na mě jejich knihy působí luxusním dojmem. Je dobře, že se tuzemským (v tomto případě slovenským) komiksům věnuje taková péče a za to zaslouží pochválit všichni čeští nakladatelé. Zpátky ale k Zóně.

Od prvních stran na vás dýchne temná a trochu melancholická kresba. Spousta černých ploch, postavy rozhodně nemají působit líbivě, na druhou stranu, když se na scéně objeví sexy sousedka, tak vám hned dojde, proč je pro našeho hrdinu tak přitažlivá. Rudolf je samotář, není to vlastně ani žádný podivín, ale uzavřený introvert, který nevyhledává pozornost a nežene se za dobrodružstvím. Navíc rychle zjišťuju, že je tady něco v ostrém kontrastu s atmosférou a celkovým nádechem jednotlivých panelů. Komiks je prakticky od prvních stránek protkaný humorným sarkasmem a já často neudržel výbuch smíchu. Jo, spát vedle mě, když si čtu, to je za trest.

Brzy vám dojde, že se nejedná jen o vtipnou sondu do života věčného samotáře, ale slovenský autor Daniel Majling se nebál rozjet hned několik zdánlivě nesouvisejících dějových linek, spoustu odboček i intermezzo. Rudolfovo pátrání po zmizelém příteli Erikovi ale zůstává jakýmsi středobodem a dovoluje nám nahlédnout do nelehkého životního příběhu hlavního hrdiny. Vše je samozřejmě stále proložené pořádnou dávkou sarkasmu a humoru, takže jsem vlastně nedostal prostor, abych mohl Rudolfa politovat.

Rád bych napsal, že se postupně dostáváme k racionálnímu vysvětlení všech událostí a jednotlivé dějové linky se začnou proplétat až k velkému finálnímu odhalení. Byla by to pravda asi z pětasedmdesáti procent, takže to vlastně napsat můžu. :) Nebudu vám dále spoilerovat, jakým směrem se bude příběh odvíjet, sám jsem si takhle mírně pokazil skvělý zážitek z poslední třetiny knihy. Věřte mi ale, že nic nevyšumí do prázdna a každá i zdánlivá maličkost se nakonec promění v pomyslný dílek skládačky. A kdybych ještě chtěl (a já chci) přidat nějaké další klišé, napíšu, že ty dílky do sebe perfektně zapadnou. Po přečtení poslední stránky mi ale nezbylo nic jiného, než si to dát celé znovu a sledovat promyšlenost a hravost celého scénáře.

Pokud nepohrdnete černým a hlavně velmi chytrým humorem, rádi se opakovaně necháte uvést do stavu melancholie a pak probudit proudem ledové vody, je tohle komiks přesně pro vás. Daniel Majling totiž dokáže čtenáře potěšit i rozesmát bez jediného milého slůvka.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku