NIRVÁNA JE TADY

V krátkém časovém horizontu tady máme hned několik komiksových novinek od vydavatelství Centrala. Tou poslední, která se mi dostala do rukou, je kniha s tajemným názvem Nirvána je tady. Tak co myslíte, půjde o nějaké ezoterické čtení, nebo nás čeká něco "přízemnějšího"?

Podle ilustrace na obálce se rozhodně o nic přízemního nejedná. Dvě dívky tady provádějí cosi nebezpečného ve výškách panelového domu. Kniha je zároveň pěkný cvalík. Skoro tři sta padesát stran v paperbacku, papír s vysokou gramáží, v tomto ohledu si komiks doporučenou cenovku 599 korun v klidu obhájí, i když pevné desky by mu podle mě slušely ještě o něco více. Celkově je ale na první pohled vidět dobře odvedená práce ze strany nakladatelství a já jsem už moc zvědavý, jaký příběh nás čeká uvnitř. A proč?

Mikaela Rosse, autora Nirvány jsme tu měli už jednou, a to s komiksem Nehoda, kterému dal tenkrát Filip plných pět žehliček. Nirvána je tady je příběh Vietnamských sourozenců Tâm a Dennise, kteří žijí v berlínském paneláku. Dlouhovlasý Dennis je fanoušek metalu, ve škole už má nápadnici, která k němu chová opravdu "silné" city a svou náklonost mu předvádí poměrně neotřelým způsobem. Ale jednou se mu bude právě taková nebojácná slečna setsakramentsky hodit.

Společně s Tâm totiž jednoho dne objeví na parkovišti dívku, která se pokouší utéct ze spárů převaděčského gangu, což ale ještě Tâm a Dennis netuší. A netušíte to ani vy, tak snad jsem vám nic nevyspoileroval, dál raději čtěte velmi opatrně. :) První setkání s brutální realitou jim přinese až nález useknutého prstu. Useknutý prst, vietnamská dívka na útěku, to zní jako zápletka nějaké gangsterky Guye Ritchieho. Nirvána není žádná veselohra, ale spíš velmi osobní a civilní příběh, i když v něm nechybí napětí a smysl pro humor není Mikaelu Rossovi rozhodně cizí. Stěžejní je ale pro mě zasazení do života poměrné běžné vietnamské rodiny. Možnost sledovat, jak se v této kultuře staví například starší generace k nejrůznějším rozmarům dospívání.

Na konci knihy se mi s Tâm a Dennisem i jejich rodinou loučilo velmi těžce, tohle je totiž jeden z těch tři sta padesáti stránkových komiksů, které slupnete jako jednohubku. Poměrně jednoduše odvyprávěný čtivý příběh, který si na nic nehraje, ale přesto nakonec přináší i velký přesah, například v dnes tolik aktuálních a palčivých otázkách migrace. Pro mě zatím komiks roku.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.