POUTO SMRTI

Každý má s někým nebo s něčím nějaké pouto. Ideálně, když je to nějaké pěkné pouto, které vám ostatní závidí. Zde, jak již název napovídá, nebude co k závidění.

Nakladatelství Mighty Boys si své věrné fanoušky hýčká. Není to poprvé, co pro předobjednávky vydali speciální komiks, který si jinak běžně nekoupíte. A není to žádná pár stránková blbina. Jedná se o plnohodnotný komiks. Dříve takhle vyšly Jizvy, nyní tady máme sci-fi s názvem Pouto smrti, který vyšel společně s Vesmírem na tripu. Autorem scénáře i kresby je Američan Livio Ramondelli, kterého tímto u nás v Česku vítáme. Ke zpracování nemám tradičně co dodat. Na kvalitě si zde dávají záležet, a to i v případě komiksového dárku. Smekám příčesek. Pojďme se tedy na tento dáreček, pozdě, ale přece, podívat.

Čtyři odlišné typy robotů, každý původně sloužil jinému účelu, byli za své činy vyhoštěni, byl jim upraven programový kód, který je propojil a v případě smrti jednoho, zemřou všichni. Jak může umřít něco, co je stroj a defakto to není živé? Proč by ne, jen si vzpomeňme na Číslo 5 žije! Tohle jejich propojení se nazývá, světe div se, Pouto smrti. Každý z nich si svůj trest vysloužil jiným závažným zločinem, až na jednoho drobka, který je jen prostým nedodělkem a kvůli kterého se rozhodnou hledat na svou situaci lék, tedy, jak se zbavit toho pouta. Terapeut s pokročilou schopností v programování by je toho možná uměl zbavit, ale někdo takový se hledá těžko. Chlapci plechoví zabaví jiným hajzlíkům loď a vyráží hledat ten lék. Postupně se dozvídáme, za jaké zločiny si svůj trest zasloužili.

Pátrání po různých částech vesmíru jim přinese spoustu trablí. Vytvoří se mezi nimi daleko silnější pouto, nejen to smrtící. Z bandy šrotu, tedy vyhnanců, je teď docela dobrá partička, byť si lezou na nervy a někteří z nich mají oblibu v krásně vulgárních slovech. Pátrání po léku je zavede k Axiál, která pouto smrti pomáhala tvořit, ale místo pomoci je pošle na smrt. A bude toho sama pak litovat. Celkově to na mě působí, jako kdyby AI ovládla svět lidí, ale tím, že ji lidé vytvořili, tak všichni roboti teď mají lidské vlastnosti a city. A o tom to víceméně asi je. Zpátky k příběhu, naše partička se bude muset na život a na smrt utkat s podobnou partičkou, která má taky stejné pouto. Ostatně těch tam bude celkově více, asi oblíbený trest dané robotické doby. Co si budeme, bylo by nepříjemné, kdyby mi umřel robotický vysavač a v důsledku toho i lednička, pračka a Ai-Aitech robotická panna Kaori. Z toho úplně mrazí. V komiksu nás ještě čeká i docela drsný souboj, kde budou lítat dráty a poteče olej. Plecháči nedopadnou asi úplně, jak by si představovali, ale když jde o přežití, musí se bohužel riskovat.

V celém komiksu jsou jen roboti, žádní lidé ani živá zvířata, což je velmi zajímavá myšlenka, která se mi vlastně na tom celém líbila nejvíce. Kresba je taková temnější a není nikterak detailní, ale působí moderním a docela solidním dojmem. Alespoň k tématu vesmírných robotů se hodí náramně. Tenhle robotí roadtrip čtyř vyvrženců napříč vesmírem za záchranou plechových zadků se suma sumárum povedl pěkně. Jedná se o pěknou sci-fi jednohubku na jeden večer, která, i přes výhradní přítomnost robotů, v sobě má i dost lidskosti. A to nejen ty pěkné lidské vlastnosti.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku.