STRÝČEK SKRBLÍK: JEN CHUDÝ STAŘÍK

Je to jen pár měsíců zpátky, co jsme se na našem blogu podívali na komiks Strýček Skrblík a Kačer Donald: Syn slunce. Sbírka, dnes už bez nadsázky, klasických komiksů ze světa kačerů. Pokud patříte mezi pozdně osmdesátkové, nebo čerstvě devadesátkové děti, je vám jistě, stejně jako mně, tohle téma velmi blízké.

Právě na nás jsou podobné publikace mířeny a nostalgie je něco, co vás zasáhne už během pohledu na obálku. Komiks má velký formát a samozřejmě mu to bude slušet vedle Syna slunce, který jsem už zmiňoval v úvodu. Zpracování je zkrátka na skvělé úrovni, obsahu je opravdu hodně a přijdou si na své všichni fanoušci kačeřích příběhů. To i díky obří porci bonusů na konci knihy, kde nechybí obálky, skici a poznámky k jednotlivým příběhům.

Asi hned musím přiznat, že mezi příběhy Dona Rosy a Carla Barkse nevidím nějaký výrazný rozdíl. Ať už ve způsobu vyprávění u delších příběhů nebo vystavění vtipu a pointy u kratších stripů. Hned první příběh s názvem Jen chudý stařík patří mezi to nejlepší, co může Strýček Skrblík nabídnout. Rafani mají políčeno na Skrblíkovo bohatství, chtějí se dostat do jeho pokladnice, ale on už má v hlavě plán jak je přelstít. Plán se mu podaří realizovat, všechny penízky jsou v bezpečí, ale daleko a hlavně hluboko od jeho pokladnice.

Takže přichází na řadu další plán, tentokrát už je ale jeho realizace o dost napínavější. Stejně jako u všech dalších příběhů je i tady takovým hlavním středobodem Skrblíkova chamtivost. Udělá zkrátka cokoli, aby ochránil svůj majetek, ale za ochranu rozhodně a rezolutně nechce nic zaplatit. Ani cent. Vlastně by mě zajímalo, jakým způsobem tenhle držgrešle koupil své sídlo, všechno to luxusní vybavení a k tomu například aerolinky, když se zdráhá pustit do oběhu jediný dolar ze svého bohatství. Tohle zkrátka nesmíme vědět, utrácení je totiž takový Skrblíkův kryptonit, nebo chcete-li Achillova pata.

Celá kniha Jen chudý stařík mě prostě baví a není divu, protože, a teď se budu opakovat, tohle je prostě opět výběr toho nejlepšího, co Kačeří příběhy nabízejí. Disney měl historicky velký dohled nad tím, aby si komiksy udržovaly svou kvalitu a Carl Barks dodnes inspiruje další komiksové autory. Protože co se týče zápletek a vypointování vtipu, tam si od něj podle mě berou inspiraci i všichni scénáristi moderních animáků od Pixaru nebo Dreemworks. Strýček Skrblík sice cestou na Klondike říká, že není měkkota, aby si kupoval letenku, když může jít zadarmo pěšky, vám ale koupi knihy rozhodně doporučím. Tohle je zkrátka další referenční komiks, kterému můžu jen těžko něco vytknout.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku.