SWEET TOOTH - MLSOUN 2

Už to bude nějakých pět měsíců, kdy jsme se dočkali české premiéry oceňovaného komiksu Sweet Tooth. První kniha si od nás, ne moc překvapivě, odnesla plné hodnocení a já už se nemohl dočkat pokračování téhle emocionální jízdy. Jeff Lemire se v posledních letech dostal do hledáčku tuzemských nakladatelů a v podstatě s žádným z jeho autorských komiksů nemůžete šlápnout vedle. Já si druhého Mlsouna beru na chatu, vypínám mobil, vytahuju lehátko a ulehám do stínu staré jabloně. Ok, přiznávám, vůbec nevím, co je to za strom.

Zpracování knihy je opět perfektní, tady nemám co vytknout. Tedy, jedna maličkost by se našla a to je absence záložky, přeci jen by takovému třísetstránkovému špalku slušela. Jinak se ale už na první pohled jedná o luxusní kousek do knihovničky. Pevná vazba s přebalem, kvalitní papír, krásná ilustrace na obálce a samozřejmě hřbet, který lícuje vedle první knihy. Mimochodem s knihou jsem na chatu odcestoval bez přebalu a i tak se na ni pěkně dívalo. Za nemalé peníze tedy dostanete poměrně velkou nálož "luxusně zabaleného" komiksu. To ale nebude ten hlavní důvod, proč si ho kupujete, že? :)

Už v první knize se Lemire postaral o to, aby se během čtení postupně projevilo celé spektrum mých emocí. Nechyběly drásající bezvýchodné scény, laskavé momenty a dokonce ani humor. Tady to od začátku vypadá dost podobně. Na jednu stranu sledujeme stále vězněného Guse a pak také nerudného Jepperda, se kterým jsme po jeho nečekané zradě pomalu přestávali počítat, ale nakonec se v něm pohnul obrovský balvan s jeho tíživým svědomím. Svědomí je ostatně hnací motor a nebo naopak ruční brzda mnoha postav z tohohle pochmurného světa, jenž přišel o veškerý řád a platí v něm jen právo silnějšího. A nebo chytřejšího. Pořád notně zabejčenému Jepperdovi se na svou stranu podařilo získat, sice nevyzpytatelné, ale odvážné parťáky, a tak jeho plán odplaty začíná dostávat reálné obrysy.

Následná výprava na Aljašku mi samozřejmě připomněla bezútěšné cestování ve Walking dead, kdy hrdinové sice s nadšením, ale zároveň dost nedůvěřivě objevují nová místa, kde složit hlavu a při té příležitosti se samozřejmě mohou ostatním svěřit se svým životním příběhem.

Lemire dokáže v jednom panelu šokovat a následně mě hned rozesmát. Párkrát mi dokonce něco vletělo do oka, asi nějaký bordel ze stromu. Musím pochválit i různé snové a vzpomínkové sekvence, které na mě jinde působí spíš rušivě, ale stejně jako v první knize, ani tady nejsou jen na efekt a pomáhají nám pochopit motivace jednotlivých postav. Navíc posouvají už tak rozjetý děj kupředu a v případě druhého svazku tvoří i velkou část vypjatého závěru knihy, který vás doslova "namlsá" na další pokračování. Aby toho nebylo málo, čeká vás ještě krátká procházka našlapanou galerií artworků, o které se postarali světoví autoři. No a já jsem se akorát včas prokousal k poslední stránce. Pomalu se zvedá vítr a začíná pršet. Jak příznačné.

Vysoko nastavená laťka byla ještě o fous překonána a to nás čeká velké finále a poslední třetina tohohle naprosto famózně odvyprávěného příběhu. Doufám, že se ode mě u třetího dílu dočkáte alespoň nějaké drobné kritiky, protože tady se mi nic vykřesat nepodařilo.

Petr

Sledovat nás můžete na našem facebooku