VESMÍR NA TRIPU

26.09.2025

I když Mighty Boys patří mezi ta menší nakladatelství, připadá mi, že jejich komiksy aktuálně vycházejí jak na běžícím páse. Nedávno jsme tady měli Vyvrhela, který si od mého redakčního kolegy Filipa odnes vysoké hodnocení a já jsem moc zvědavý, jestli se i Vesmír na tripu stane zlatým hřebem knihovničky.

Svým zpracováním určitě ano, svazek má 680 stránek a opět nás čeká klasický formát v pevné vazbě. Myslím si, že je to navíc takové pomyslné maximum, aby se vám kniha pohodlně četla. Do dámské kabelky bych vám ji ale, naše milé čtenářky, nedoporučoval, taková bichle se totiž slušně pronese. Doufám, že se ještě může psát dámská kabelka? Kdyžtak se vymluvím, že jsem byl na tripu.

A na tripu byl rozhodně i scénárista Michael Moreci a kreslíř Hayden Sherman. Od prvních stránek se totiž tak trochu ztrácím mezi postavami a místy. Rozhodně tomu nenapomáhá kresba, někdy musím mhouřit očima, abych si potvrdil, že se dívám na tu postavu, kterou předpokládám. Už v úvodu je nám toho vysvětleno tolik z minulosti a navíc se spousta nového stane a já se tím vším jen veeeeelmi pomalu prokousávám. A někde v těchto místech už jsem vedl vážnou debatu s mým redakčním kolegou Filipem, že to asi nebude taková pecka, jako jsem podle anotace očekával.

Nějak mi zkrátka od začátku chyběl větší drive. Zajímavé, protože se nejedná o žádnou abstraktní artovou tlachárnu, ale vlastně poměrně přímočarý sci-fi příběh. Billy Bane, ani žádná další postava, mi, právě i díky kresbě a stylu vyprávění, nepřirostly k srdci. I přes to všechno mě u čtení nakonec udržel občas docela povedený a jindy dokonce velmi povedený humor. Nebo myšlenka toho, jestli je lepší se nechat vést osudem, či raději mít možnost cokoliv v libovolnou chvíli ovlivnit. A nebudou pak vše ovlivňovat jen ti silnější, kteří vládnou většími prostředky? Někdy v polovině knihy jsem se už k příběhu rád vracel, takže těch skoro sedm set stran uteklo celkem rychle. A to až do úplného konce, který je ale podle mě opět tou slabší částí.

I ten zmiňovaný chaos se časem srovná, asi jako když si po delší době nasadíte dioptrické brýle, ale moje pocity z téhle knihy zůstávají spíše smíšené. Jak vidíte, něco málo jsem pochválil, ale můj tradiční ukazatel kvality, kdy si komiks představuju zfilmovaný nějakým kultovním režisérem, mi v tomto případě nic neukazuje. Na rozdíl třeba od skvělé Cesty na Mars, která by pěkně vynikla v minisérii HBO pod taktovkou Ridleyho Scotta. A tímto zbožným přáním se s vámi dnes loučím.

Petr


Sledovat nás můžete na našem facebooku