Z PEKLA

Aktuálně si připomínáme narození jednoho z nejoblíbenějších superhrdinů vůbec. Ale tahle recenze se nebude tak úplně tohoto obřezaného hrdiny týkat, nýbrž jednoho z nejznámějších reálných záporaků. Kdo by neznal legendárního vraha Jacka Rozparovače. Vlastně jeho samotného veřejně neznal s přesností zřejmě nikdo, jelikož jak určitě všichni víme, nikdy nebyl dopaden. Moorovo, dnes již kultovní, převyprávění Rozparovačových vražd s názvem Z pekla se dočkalo svého barevného vydání, které tady právě máme.

Jedná se o pořádně macatý komiks, jehož stránky jsou natištěné na kvalitním papíře na rozdíl od černobílé původní verze, taky je díky tomu skoro o tři čtvrtě kila těžší. Formát i počet stran zůstává samozřejmě beze změn. O barevné přepracování se postaral autor původní kresby Eddie Campbell, pro kterého to je řekněme až srdcový projekt. Zajímavostí je, že nikde na přebalu knihy nefiguruje jméno Alana Moora, který je autorem scénáře, byť na černobílé variantě uveden byl. Sám je totiž proti takovémuto předělávání jeho díla. Nicméně barva nebarva, na obsahu to nic nemění. Oproti minulému vydání se změnil i samotný vzhled titulní strany. Kdo by náhodou nevěděl, tak komiks sloužil jako předloha ke stejnojmennému filmu s Johnny Deppem v roli inspektora Abberlinea. Komiksoví fandové to povětšinou asi vědí, ale ti filmoví by nemuseli.

Děj se překvapivě odehrává v Londýně 19. století a vypráví o krvavém řádění tajuplného Jacka Rozparovače, který si za oběti vybíral prostitutky. Příběh je inspirovaný skutečnými událostmi a Moorovo pojetí je více než zajímavé. Pohltí vás natolik, že se od toho nemůžete odtrhnout. Autor si pohrává nejen s prostitutkami, ale i se čtenářem samotným. I když se reálně nikdy nikomu nedokázala vina, tak jako fanoušek kriminálních, ať už reálných či smyšlených, příběhů jsem měl potřebu to nutně vědět a napadá mě myšlenka, zda-li má autor pravdu a skutečného vraha doopravdy trefil. Moore předložil svůj pohled na věc včetně vrahových možných motivů. Vše se točí kolem doktora Williama Gulla, a co si budeme, má to něco do sebe. Do samotného děje promluví i královna Viktorie a rozhýbe události související s prostitutkami, které se snažily královskou rodinu vydírat. Všichni asi víme, co bude následovat. Následné vyšetřování vede expert na čtvrť Whitechapel inspektor Abberline.

Shodou okolností jsem byl před pár dny v Londýně a zvídavě, ochráněn respirátorem, jsem se procházel uličkami, ve kterých slavný vrah řádil, takže jsem si komiks i v myšlenkách situoval do reálných koutů metropole. Kromě historického města jsou v komiksu obsaženy i do velké míry vulgarismy a poměrně detailní sexuální i chirurgické scény.

Charaktery jednotlivých postav jsou pořádně propracované a celkově se jedná o vcelku intelektuální čtení, kdy při přelouskávání některých pasáží, při vší úctě, nemusí všichni všemu rozumět. Moore v tomto příběhu sice dost dopodrobna odprezentoval možného vraha, ale není to gró celého komiksu. Tím je samotné vyprávění plné filosofování, a také celkové pojetí jednotlivých vražd a okolností s nimi související. Nejde zde však zdaleka jen o morbidní vražedné řádění, děj knihy je tak široký a podrobný, že zabaví na pár dlouhých zimních večerů a čtenář se může i nad pár věcmi zamyslet. Člověku ani nadměrná inteligence nezabrání k tomu páchat zhovadilosti, možná i tím hůř, jelikož si je dokáže sám sobě obhájit. Zároveň si nelze nevšimnout, jak kniha poukazuje na fakt, že pro blaho nejvýše postavených je možné přehlížet téměř cokoliv.

Ono není knize vlastně co vytknout. Je sice dost upovídaná, ale baví vás každé slovo. Jedná se o jedno z nejzásadnějších komiksových děl, které kdy spatřilo světlo světa. Já osobně jsem rád, že kniha vyšla i v barevné verzi, jelikož to dodá vizuální stránce trochu šmrncu navíc a člověk se může více ponořit do atmosféry viktoriánské Anglie. Poměrně důležitým faktem je i tisk na kvalitnějším papíru. Samozřejmě v tomto případě má i původní černobílá varianta hodně co do sebe, hlavně co se navození do ponuré nálady týče. Každému může vyhovovat něco jiného, já se v tomto konkrétním případě nepřikláním jednoznačně ani na jednu stranu, jelikož jak jsem již řekl, obě varianty stojí za to. Stejně jako u Vendety smekám i zde Moorovi pomyslný klobouk dolů a pokud jste ještě nečetli a jste dospělí, tak se směle do toho pusťte.

Filip

Komiks se v roce 2021 dostal do naší TOP 6 a získal toto bezvýznamné ocenění. :)

Sledovat nás můžete na našem facebooku