COMIC-CON JUNIOR 2024

08.11.2024

Rok se s rokem sešel a já opět vyrážím na brněnský Comic-Con Junior. Redakčního kolegu Filipa nechávám odpočívat doma v Ostravě - Martinově a do Brna vyrážím se svým devítiletým synovcem, který by si tuhle akci měl přeci jen užít o něco více. Tak ahoj, strejdo Filipe, voláme o půl sedmé ráno při nastupování do vlaku.

Pochybuju, že nás slyšel. My už ale pohodlně sedíme a vzpomínáme na ročník 2022, kde jsme byli právě spolu a nemělo to chybu. Tedy až na ty fronty u občerstvení. Jakou já měl tenkrát chuť na pivo. No, doufejme, že v tomto ohledu se letos dočkáme zásadního zlepšení, už loni to bylo tak říkajíc na dobré cestě. Já sám ještě musím zavzpomínat na našlapaný pražský Comic-Con 2024, který vyrostl do obřích rozměrů a zaplnil celé O2 universum, takže jsme si večer mohli užít i parádní DJ set v podání Craiga Charlese alias Listera z Červeného trpaslíka. V Brně dnes očekávám o něco "komornější" atmosféru, přeci jen jedeme na nedělní program, takže by ani nemuselo být narváno.

A my už se přesouváme před brněnské výstaviště. Nečekají nás žádné fronty, i když už se dovnitř budovy přesouvá pár prvních návštěvníků, kteří si nedělní program chtějí užít od rána, stejně jako my. Házíme bundy do šatny a jdeme obhlídnout terén. První zastávka nás čeká na stánku Nintenda. Opět nevidíme žádné fronty, a tak jsme mohli v klidu vzít do rukou gamepady, zajezdit si v Mario Kart a následně vyzkoušet i povedený Mario vs. Donkey Kong, po kterém už delší dobu pokukuju. Tady se nám jednoznačně vyplatilo přijít v neděli ráno chvíli po začátku akce.

V herní zóně bylo kromě spousty herních PC a konzolí připraveno i několik setů na virtuální realitu. Sebík se hned chopil mečů a pustil se do sekání kvádrů za zvuků taneční hudby v jedné z nejoblíbenějších VR her Beat Saber. Já trpím těžkou kinetózou, takže mi nezbylo nic jiného, než jen pozorovat jeho máchání rukama. Musím ale pochválit ochotnou obsluhu, která nám vše pomohla nastavit.

Po virtuálním sekání jsme se přesunuli ke klasické střelbě na terč. Tedy, místo hrotů tady byly přísavky a tím pádem se nemuseli dospělí tolik obávat zranění jejich ratolestí. Opět velký úspěch a bylo mi jasné, že se v tomto spodním patře haly budeme pohybovat asi nejvíce a taky jsem se tady asi ještě osmnáctkrát vrátili. Nicméně jsme se pomalu začali přesouvat k hlavnímu sálu, kde se chystal panel s hercem Jasonem Isaacsonem, kterého bude většina fanoušků Harryho Pottera znát především jako Luciuse Malfoye z filmové série.

Tady už bylo opravdu hodně nedočkavců, ale i tak se nám povedlo usadit v předních řadách, takže jsme na celý rozhovor měli perfektní výhled. Já vždycky nejvíce ocením historky ze zákulisí natáčení a Jason jich měl v kapse spousty. Bezprostřední a zábavné povídání moderovala Silvie Šustrová, takže není divu, že se vše neslo v pohodové a přátelské atmosféře. Na své si ale přišli například i fanoušci hororového sci-fi Horizont události a jsem moc rád, že jsme se i na dětské akci dozvěděli více o slavné scéně s vyhřezlými vnitřnostmi.

Letošní Comic-Con Junior byl specifický v tom, že jeho součástí byla i akce Kniha Brno. To znamená, že jste všechny knižní vydavatele našli na jednom místě, mimo tradiční prostory a to včetně přidružených přednášek s autory. Nás samozřejmě nejvíce zajímaly komiksy a z jejich zastoupení tady nechyběla Crew, Argo nebo například Albatros, na druhou stranu opět chybělo Comics Centrum, což mi přijde trochu škoda, ale řekněme, že jedním z důvodů by mohlo být jejich zaměření, které necílí na dětské publikum.

To mě přivádí k důležité myšlence. Comic-Con Junior totiž rozhodně není určen jen pro dětské návštěvníky, dokonce si myslím, že všichni ti protagonisté z Hvězdné brány nebo Hry o trůny ty nejmenší diváky asi příliš nezajímají. Rozhodně tomu napovídala i účast v sálech. Comic-Con Junior bych tedy určitě neoznačil za akci pořádanou primárně pro děti. My se ale pomalu přesouváme do zóny s komiksovými tvůrci, kde opět nechybí tradiční čeští zástupci jako Petr Kopl, Dan Černý nebo Nikkarin. Kromě nich jsou tady i dva autoři, kteří se zaměřují především na komiksy ze světa Disney a to Daan Jippes z Nizozemska a Ulrich Schröder z Německa. V těchto prostorech to mám vlastně v rámci všech Comic-Conů nejraději a samozřejmě jsem neodolal a nechal si nakreslit Myšáka s věnováním. Většina autorů během kreslení navíc vybírala peníze na charitu, což je samozřejmě úctyhodné.

Asi z předchozích řádků chápete, že kromě oddělené části Kniha Brno se vlastně jedná o klasický Comic-Con. Letos ale musím pochválit skvěle zvládnuté občerstvení, ze kterého jsem byl během prvního ročníku hodně otrávený, a to hlavně v půlhodinové frontě na jejimž konci mě ani nečekala nějaká extra dobrota. V tomhle se pořadatelé v posledních dvou letech hodně vytáhli a tak jsem si nejdříve spálil pusu hranolky a následně ochladil pivem. Takže spokojenost. :) Abych si ale neužíval až moc pohody, ještě mě čekalo nahánění brněnského youtubera zvaného Pokeccc, kterého Sebík naprosto zbožňuje, což se projevuje třeba tak, že si od něj v nestřežené chvíli nechal podepsat nový mobil. Opravdu, čtete dobře, prý je to úplně běžná věc a nemám se v tom šťourat. No ty dnešní děti. :)

Zbytek odpoledne jsme korzovali mezi videohrami a prodejními stánky. Sebíka jsem nakonec usadil na přednášku o jeho milovaných Pokémonech, abych to mohl v klidu zapíchnout na panelu s britskou herečkou Chloë Annett, kterou můžete dobře znát jako Kristinu Kochanskou ze seriálu Červený trpaslík. Vím, že spousta fanoušků, nevnímá sedmou a osmou řadu jako nějaký vrchol, mě ale Kochanská přišla jako skvělý ženský element, který do té tradiční party dobře zapadl. A povedená byla i přednáška, která kupodivu nesla název Ženský element v Červeném trpaslíkovi. Tady zase musím pochválit Bětku Trojanovou, které se ujala moderování a opět jsem si nejvíce užíval spoustu historek z natáčení. V sále bohužel nebyly k dispozici sluchátka se simultánním překladem, takže byla na pódiu i tlumočnice, což nemá moc dobrý vliv na flow rozhovoru. Ale všechny tři dámy to nakonec zvládly skvěle.

Co vám mám říkat, Comic-Con Junior, to je hodně chození (skoro 18 tisíc kroků) a především utrácení, takže jsme zase několikrát překročili náš domluvený budget. Nakonec to ještě všechno nabalíme do batohů a už si to šineme směr hlavní nádraží. Z letošního ročníku tedy sice mohu ohodnotit jen tu menší, nedělní část, ale i tak jsme byli oba spokojeni. Je vidět, že se pořadatelé neustále snaží akci posunout, to fungující zachovat a sem tam do toho říznout a přinést něco nového. Letos to byli zahraniční autoři a třeba také, podle mě dost povedené, spojení s akcí Kniha Brno. Já ale doufám, že se do budoucna dočkáme i zásadnějších novinek, protože sice na jednu stranu rád jezdím na stará známá místa, ale nerad bych si tuhle akci okoukal.

Petr


Sledovat nás můžete na našem facebooku