PARCHANTI Z JIHU 3: NÁVRAT DOMŮ

25.11.2022

Návrat do drsného amerického jihu je tady. Parchanti z jihu se pomalu ale jistě stávají jednou z mých oblíbených sérií. Velkou měrou se o to samozřejmě přičinili autoři se stejným křestním jménem Jason. Scénář je v podání Aarona, který se se svou nevybíravostí řadí mezi mé oblíbence a o grafické zpracování se opět postaral LaTour, jehož kresba mi k danému tématu nakonec pasuje jako vidlička do zásuvky, což mimochodem rozhodně nezkoušejte.

Také třetí díl, z celkových čtyř, se dočkal v našich končinách svého výtisku a nese podtitulový název Návrat domů. Něco mi říká, že tento návrat nebude nijak šťastný, alespoň pro některé protagonisty, vzhledem k událostem předcházejícím v minulých dvou dílech. První díl s podtitulem Takový to byl muž pojednával primárně o Earlu Tubbovi, který jakožto kladná postava moc dlouho nevydržel a nevybíravě se s ním vypořádal šéf místního týmu amerického fotbalu Euless Boss, který si zase střihnul hlavní roli v druhé knize s názvem Za trochu krve. Vraťme se však zpátky k poslednímu vydanému dílu. Zpracování je samozřejmě stejné jako u minulých, nechybí tedy přebal, pevné desky a převládající červená barva. Co se počtu stránek týče, tak je zatím nejtlustší s celkovým počtem 160 stran. V jedné z kapitol nás čeká menší změna, o kterou se postaral LaTour jakožto její scenárista a nakreslil mu ji Chris Brunner, tak uvidíme, zda to bude na první pohled znatelné.

Autoři se s tím nemazlí a hned na prvních stranách nám servírují moře sprostých nadávek, násilí, krve a následně i sexu. Wrau. Ale vážně, nic pro mladé publikum, takže zakrýt oči, děcka! Šerifa Hardyho už taky pěkně štve, co se v jeho městě děje. Je sice uplacený a jde Eulessovi na ruku, ale tak nějak ho to už přestává bavit, na zásadní prosazení práva však nemá dostatečné koule. Promiňte mi ty výrazy, ale vzhledem k povaze recenzovaného komiksu jsou takováto slova více než vhodná. Místní fotbalový tým okresu Craw čeká nejdůležitější zápas sezóny proti okresu Wetumpka a vše se začíná komplikovat. Koordinátor si vzhledem k trenérovu chování raději vystřelil mozek z hlavy, a tak je taktika na místním nejbezbožnějším hovadu jménem Esawe se stylovýma kérkama po těle. Tomu trošku přepne, ale vzhledem k jeho již prvotnímu vyobrazení se není čemu divit.

Následuje přesun do lesa a mezi členy jakési sekty, která se ráda mazlí s hady. Boone žijící v lese se rozhodne pomstít násilníkovi, který si rád užívá s retardovanými holčičkami. To byl však jen jeho předvoj, jeho hlavním cílem má být trenér Boss. Zatím je však pro všechny velká neznámá, jak se to vyvrbí. Přes Materheada, který je vyděšený ze vzteklého psa a chodí na nemocniční návštěvy ke klučinovi v kómatu, se dostaneme k trenérovi Bossovi, který zrovna koučuje již zmiňovaný klíčový zápas. A že se mu to celkem všechno sere, on se však ale nehodlá jen tak vzdát. Až na samotný závěr se nám ukáže očekávaná Earlova dcera, která se po šlápnutí do psího exkrementu rozhodla zjistit, jak její otec vážně zemřel a na nás teď jen je si počkat, jak se to celé vyvrbí.

Třetí díl série se od předchozích lišil především v tom, že nevyprávěl primárně osud jedné postavy, jako tomu bylo předtím, nýbrž prakticky každá kapitola byla o někom jiném. Byli jim již výše zmíněný připosraný šerif, satanistický násilník Esawe, týpek žijící v lese se svým lukem a nesnášenlivostí k americkému fotbalu, za což má můj obdiv, hloupoučký Materhead a klučina v dezolátním stavu, samotný Euless Boss a až nakonec jsme se s velkou parádou dočkali vojačky a dcery ubitého Earla Tubba, na kterou jsem netrpělivě čekal celou knihu. Autoři nám tak postupně servírují jednotlivé klíčové postavy a jejich úkoly v celém ději a připravují nás tak na závěrečný díl, ve kterém to všechno pořádně vygraduje, respektive alespoň v to pevně doufám.

Jason Aaron nám opět trochu, byť doufám že částečně přehnaně, přiblížil krutost a hloupost amerického jižanského venkova, kde všemu vládne násilí, náboženské sekty a hlavně strach a tupost lidí. Téma amerického fotbalu je opět všudypřítomné a detaily kolem tohoto sportu jsou mi v rámci příběhu trochu nudnou překážkou. Jedná se však pro mě o jediný vroubek v celém příběhu. Celkově je to skvělá průprava pro závěr celé série, který nás čeká příště. Věřím, že to bude epické a opět i skvěle nakreslené Aaronem LaTourem, stejně jako tento díl, jehož čtení rychle a příjemně ubíhalo a slabší povahy by se nad ním určitě opět pohoršovaly, ale dobře jim tak. Já si to užil.

Filip


Sledovat nás můžete na našem facebooku