AMERICKÁ LIGA SPRAVEDLNOSTI 2: NÁSLEDKY ZLA

Akce vyvolává reakci, to už věděl jablkem praštěný Newton. Vy možná sympatizujete s jiným fyzikem, případně s jiným druhem ovoce, ale s první větou musíte souhlasit. Fyzikální zákon můžeme převést i na činy, které mívají následky, a ne vždy jsou úplně šťastné.

První díl Americké ligy spravedlnosti, společně s Věčným zlem a Válkou velké trojky, pro mě byl menším překvapením v pozitivním smyslu slova, byť to samozřejmě mělo své mouchy. A konečně tady máme pokračování této netradičně složené ligy. Sice jsem musel trošku zavzpomínat, jak to naposled skončilo, ale nakonec jsem se rozpomněl. Zaměření na padouchy jako na poslední šanci záchrany světa a na skupinku hrdinů, kteří jsou většinou odsunuti na druhou kolej za Batmana a další tahouny DC. Právě na tyto druhořadé hrdiny se podíváme v pokračování Americké ligy spravedlnosti s podtitulem Následky zla. Sestava autorů je dosti pozměněná oproti předchozí knize, tak snad to nebude na škodu.

Situace neskončila nijak pozitivně a svět je na pokraji kolapsu. Všichni superhrdinové v čele s Ligou spravedlnosti jsou v trapu a světu vládnou jejich nepovedené alternativy říkající si Zločinecký syndikát. V podivném vězení, které se přizpůsobuje svým vězňům, zůstali zdánlivě mentálně v pohodě pouze Martian a Stargirl. Ostatním tak nějak hrabe a nemohou se z toho vymanit. Manhunter je některé obejde a nestačí se divit. Naštěstí jemu a druhé jmenovitě zmiňované se podaří dostat odtud pryč do reálného světa, který je v tak katastrofálním stavu jako průměrní účastníci Výměny manželek. Po prazvláštním podzemním vězení se naši dva hrdinové uvězní v hlavě Stargirl a následuje první velký fight s partou záporáku, kteří si užívají volnosti.

Jakoby mě autoři vyslyšeli a dali větší prostor Martianu Manhunterovi. V prvním díle se mi tento telepat jevil jako nejzajímavější postava a bylo mi líto, že ho tam není více. Tady ho je daleko více a naštěstí mě nezklamal. Oproti tomu Stargirl mi přijde celkem nezajímavá, ale rovnováha musí být a u mladšího publika bude zřejmě oblíbená. Zatímco chce Stargirl řešit osobní problémy s rodinkou, Martian, jakožto správný myslitel, dumá nad tím vězením, souvislostí s Firestormem a jak od tama dostat Ligu spravedlnosti. Náš emzák na tom ale není zrovna fyzicky nejlépe, a tak se musí starat holčina, která hraje v celém příběhu hodně zásadní roli. Nebyl by to superhrdinský komiks, kdyby co chvíli nekomplikoval situaci nějaký padouch. Tím nejotravnějším je tady požírač strachu růžový slon, teda růžový Despero. Pořád se všichni hrabou ve své minulosti a snaží se to využít v aktuálním dění. Jak to dopadne, se v této knize nedozvíme. Konec je totiž popsán v komiksu Věčné zlo, který vyšel už dříve, což je trochu nešťastné.

Po prvním solidním díle je druhý díl no, taky solidní. Účel to splnilo. Vyplnilo to mezery v ději, který sice není hoden Pulitzerově ceně, ale zabaví. Scénář mě možná bavil lehce více, než u předchozího dílu. Kresba je standardní v daném žánru, takže v tomto směru není co vytknout. Líbila se mi především myšlenka vězení, kde byl každý individuálně ovlivněn sám sebou a každý z hrdinů se musel potýkat se svými démony. Ideálně si však přečtěte znovu chronologicky všechny předcházející a související komiksy, protože by to jinak mohlo pro vás být lehce matoucí. A hlavně bacha na pořadí, v jakém to číst.

Filip

Sledovat nás můžete na našem facebooku