Já jsem si právě trochu nostalgicky zavzpomínal na dobu, kdy jsem byl školou povinný a na tajňačku jsem večer sledoval pořad Počasíčko, který poněkud netradičním způsobem odhaloval…počasí na další dny.

Pokaždé, když píšu o nějaké manze, tak hned v úvodu zmiňuju, že tenhle japonský komiksový styl nepatří na Iron Comicsu mezi naše oblíbené. Respektive nejsme fanoušci, ale na druhou stranu kvalitní mangu určitě dokážeme ocenit. Navíc je tady pár knih, které si od nás odnesly i absolutní hodnocení nebo dokonce naši železnou trofej. Takže, jak to...

To si takhle v klidu jíte gulášek a popíjíte pivko ve své oblíbené knajpě, když v tom z kuchyně vyběhnou s křikem kuchařky a za nimi vysmátá krysí kolonie. První otázka, z čeho je sakra ten guláš? A neměli bychom tady pozvat hygienu? Jednoznačně by to vyřešil nějaký zkušený deratizátor…

Wolverine, to je postava, která se docela často a ráda vymyká, přiznejme si to, docela sterilnímu Marvel universu. Když ale vidím pohromadě jména Mark Millar a John Romita Jr., získává Nakladatelství Crew mou plnou pozornost. A konec konců i trpělivost, protože v případě Wolverine: Nepřítel státu jsme si museli počkat na opravené vydání.

Další Comic-Con Junior, což znamená, že jsme zase všichni o rok starší. Dětem, kterým bylo během prvního ročníku deset, je dnes třináct a už možná mají trochu jiné zájmy. Však počkejte, až jim bude přes dvacet, zase s vámi rády pojedou. Já sebou letos z dost podobného důvodu neberu synovce, ale mého redakčního kolegu Filipa.

"Pánové, já bych doporučoval tu šunkovou rolku jako předkrm, dále potom želví polévku." "Želvy nežeru." My želvy ale žereme už od mala, alespoň ty s páskou přes oči.

Edice modrá Crew a pirátská tématika, to je něco, co už jsme tady dříve měli a skvěle se to osvědčilo. Teď samozřejmě myslím Dlouhého Johna Silvera, který u nás vyšel už před dlouhými sedmi lety a dočkal se skvělých ohlasů. Jeho scénárista a ilustrátor Mathieu Lauffray pak stojí i za Ravenem, na kterého se podíváme v dnešním článku.

Bylo to někdy ve čtvrté třídě na základní škole, učitelka dějepisu nás na první stranu sešitu nechala napsat heslo: "Dějiny jsou učitelkou života." Myslel jsem si tehdy, že si chce jen ulehčit práci, ale dneska tomu rozumím víc než kdy dříve. Abychom věděli, komu jsme aktuálně dali svůj hlas ve volbách, je dobré znát historii, a to nejen v kontextu...

Varování! Následující obsah není určen dětem a mladistvým. Pokud vám je tedy méně než 18 let, přejeme i tak příjemné pokoukáníčko. I když nejexplicitnější obrázky jsem zde nakonec nedal, škoda.

Nějaký skutečný tvůrce míru by se teď ve světě hodil, a to prakticky ve skoro celém. Metody našeho komiksového Peacemaker bývají nevybíravé, což by mohlo na několika frontách fungovat. My ho ale máme bohužel, nebo bohudík, jen v oblíbené fiktivní podobě.

Pařížskou metropoli jsem měl i já to štěstí navštívit. Krása tam bohužel vždy nestřídá nádheru, ale občas i její opak, ale když se člověk zaměří jen na to pěkné, jako architekturu, historii a víno, tak si to řádně užije. Jak to tam ale mohlo vypadat před více než sto lety?

Co se týče mangy, nejsme na Iron Comicsu tak úplně cílovka, především co se týká nekonečných sérií. I když jsme tady o některých japonských komiksech psali a pár z nich považuju za opravdu výjimečné, jako například díla Osamo Tezuky nebo skvělé adapatace Lovecrafta. Dnes se ale přesuneme o stovky kilometrů dále, do Jižní Koreje, odkud pochází...

Přesně tohle by edice Legendy DC měla obsahovat. Výběr toho nejlepšího od těch nejlepších ve svém oboru. Dle nadpisu vám je všem jasné, o čem je řeč, ale pojďme si to trochu probrat.

I když Mighty Boys patří mezi ta menší nakladatelství, připadá mi, že jejich komiksy aktuálně vycházejí jak na běžícím páse. Nedávno jsme tady měli Vyvrhela, který si od mého redakčního kolegy Filipa odnes vysoké hodnocení a já jsem moc zvědavý, jestli se i Vesmír na tripu stane zlatým hřebem knihovničky.

Také v Japonsku mají pavouky, a to nejen ledajaké, nýbrž se jedná o člověka, který se identifikuje jako pavouk. Nebo tak nějak to je.

Říká se, že hlad je nejlepší kuchař a soumrak zase pomalu padá na šedivou Germánii, jak zpívá Žito. Jak to ale spolu souvisí?

"Jsem Batman!", fráze, kterou by chtělo chraplavým hlasem zvolat kdejaké dítě, kolega Petr z redakce nebo i já. Ale není Batman jako Bat-Man, nebo ano?

Je libo hororovou mangu a navíc stříknutou humorem? Ano prosím! Obzvlášť, když se jedná o autora jménem Džundži Itó.

Milé děti, podíváme se do světa obývaného zvířátky. Ale rozhodně to nebude ideální pohádka pro vaše sladké usínání, spíše řádná drasťárna.

Po minulém plnění posledních přání se bude Marvel snažit Deadpoola zbavit. Holt ne všichni s jeho jednáním souzní. Vlastně nikdo s ním nesouzní, ani on sám, až na mě!

Kde končí běžná komiksová produkce a začínají mistrovská díla? Tak to bych se já osobně netroufal ani tipovat, ale z nakladatelství Crew se k nám dostala další kniha ze série Mistrovská díla evropského komiksu. Jedná se konkrétně o šestatřicátou publikaci z této edice a pokud jste našimi pravidelnými čtenáři, asi víte, že se nám tyhle komiksy ve...

Mít svaly jako Superman by chtěl asi skoro každý. Kdo je nemáte, musíte se spokojit s komiksem, který je široký jako jeho sval na malíčku levé ruky. Dvanáct sešitů na superhrdinský komiks je už slušná porce.

Po delší době tady máme další novinku od menšího, ale výrazného českého nakladatelství Trystero. Už jsme se nemohli dočkat, jakým komiksem nás potěší, Monice jsme samozřejmě drželi palce i během kampaně na Hithitu. A protože je svět zatím v jakés takés rovnováze, nakonec vše dobře dopadlo. Daniel Clowes pro nás na Iron Comicsu navíc není neznámým...

Po celosvětově úspěšných komiksech Batman: Svět a Joker: Svět se dočkala i další významná postava DC universa svého atypického díla. Onou postavou není nikdo jiný, než ten, která by nejraději zachránil nejen Metropolis, ale celý svět, a to Superman.

Už jsme se na našem blogu měli možnost podívat na nejrůznější komiksové žánry. Adaptace oper, erotické fantazie, životopis, encyklopedii sci-fi, dějiny vývoje videoher.... Komiks jako médium toho snese opravdu hodně a autoři ho podle mě volí čím dál radši.

Kdo je bez viny, ať hodí kostkou. Stejně jako naši hrdinové. Ti si s kostkama házeli, i když pak mohli cítit pocit viny…

Konce nebývají vždy pozitivní, alespoň ne v životě. Nebuďme ale depresivní hned od začátku, tohle ještě může skončit dobře. Nebo ne? Na to nám odpoví Francouz Fred Duval.

Komiksů ze světa Star Wars jsme už měli na našem webu více než dost a všechny měly jedno společné. Pocházely z edice nakladatelství Egmont, dnes již Alicanto. Dalším společným znakem byla velmi dobrá a v některých případech dokonce skvělá kvalita jednotlivých příběhů. Skvěle si u nás v recenzi vedla například poslední komiksová kniha nesoucí název...

Není nad to se po dlouhém dni v práci trošku nahrbit, zamyslet se nad svou neopětovanou láskou, dát si pivko a pohoupat se na zvonu. Kdo by to nedělal, no ne?

Už jsou tomu více než tři roky, co jsme se na našem skromném blogísku podívali na Zónu, pod kterou je podepsaný slovenský autor Daniel Majling. Ten stál jak za scénářem, tak za kresbou, a to samé platí i pro dnes recenzovaný komiks Gemer.