Wolverinovi se roztrhl pytel. Teda s Wolverinem se v poslední době roztrhl pytel, a je to dobře. Než jsem dopsal druhou větu, tak se Loganovi první věta zahojila. Samostatných komiksů s tímhle mutantem nám tady moc dříve nevycházelo, přitom se jedná o jednu z nejoblíbenějších postav.

Vůbec by mě nenapadlo, že už je to více než rok, co u nás vycházela recenze na Věc z temnot. Adaptace povídek H. P. Lovecrofta v netradičním, ale velmi povedeném manga provedení. Japonský autor Gó Tanabe si toho ale připravil více, a tak dnes můžeme ohodnotit další komiksovou adaptaci Lovecraftova díla.

Hvězdná CREW mezi nás vlítla jak fujavice a zatím to není vůbec špatné. Jak si tahle edice vede dále? Dosti drsně, ale o tom možná až o pár řádků níže.

Oh shit, here we go again! Comic-Con, we are cumming! Teda coming! Průměrný dřevorubec by už ani na prstech svých rukou nenapočítal, o který ročník se jedná. Mně a Petrovi zatím prsty z toho psaní recenzí neupadly, a tak máme dohromady ještě nějakou rezervu. Šťastná sedmička, tak by se dal pojmout letošní pražský Comic-Con. Ještě před začátkem to...

Fantastický náhled do alternativní historie 19. století? Ano, prosím! Ne, že by ta pravá historie nebyla ono, ale trochu toho přiklášlení nikdy není na škodu, hlavně ne v komiksu.

Filmové studio Ghibli spolu s režisérem Hajao Miazakim získalo za léta svého působení doslova kultovní status. O jejich historii jste si mohli přečíst například v Ghibliotéce, o které jsme psali pár roků nazpět a tahle kniha by podle mě mimochodem neměla uniknout vaší pozornosti. Dnes se ale podíváme skoro na samotný začátek Miazakiho výtvarné...

1998, rok který si dobře pamatují tuzemští fanoušci hokeje, protože jsme tenkrát uspěli na olympijském turnaji v Naganu. Ale nechme teď hokej hokejem, mě by spíš zajímalo, jestli třicet let staré komiksy můžu považovat za retro. U knihy z osmdesátých let bych si byl přeci jen o něco jistější.

Vystoupit ze své komfortní zóny není pro každého. Někdo se tomu vyhýbá jako revizoři Přívozu, ale někdy bohužel není zbytí. Když se vám ale ztratí kamarád, jste schopni riskovat a dokonce třeba i vylézt z domu.

Nedávno jsme tady měli recenzi jedné Disneyovky. Byla o dost modernější než Syn slunce a nebyl jsme z ní úplně odvázaný, i když se rozhodně považuji za fanouška myšáka i kačerů. Dnes se ale podíváme dále do minulosti.

Už je to tady! Už je to tady! Rok se zase s rokem sešel, navíc uběhly nějaké dva měsíce a nachýlil se čas si tu loňskou komiksovou sezónu zrekapitulovat. Šestka je v tomto případě velmi příznačná, protože je to už pošesté, co tyto odznáčky s žehličkou, jejímž autorem je Petr Kopl, rozdáváme. Já se vždycky těším na naši...

Každý má s někým nebo s něčím nějaké pouto. Ideálně, když je to nějaké pěkné pouto, které vám ostatní závidí. Zde, jak již název napovídá, nebude co k závidění.

Už bych ani nespočítal, kolika komiksům z portfolia nakladatelství Mighty Boys jsme se u nás věnovali, na tyhle počty je totiž mnohem lepší můj redakční kolega Filip. A tou redakcí samozřejmě myslím naše oblíbené hospody mezi Ostravou a Vratimovem.

S přibývajícím věkem člověk začne čím dál víc zvažovat nad trávením dovolené v lázních. To víte, záda bolí a z postele už vstáváte zásadně jen se vzdychnutím. Život po třicítce, no. Ale pozor, do jakých lázní vyrazíte.

Batman tu a Batman tam. Batman everywhere! Z toho by jeden dostal Covid, ale nestrašme, tuhle dobu už snad máme za sebou a věřím, že i další problémy dnešního světa brzy vymizí. Ale proč hned tak pochmurně? Bruce Wayne nás trochu vyvede z reality a snad svým novým příběhem nezklame.

Někdy se to tak pěkně sejde a časem zjistíte, že si s někým notujete, co se týče vkusu. Může to být kamarád, oblíbený recenzent a nebo třeba nějaký vydavatel. Komiksy z portfolia nakladatelství Centrala ve mně obvykle budí vysoká očekávání a nejinak je tomu v případě dnes recenzované knihy.

Před nedávnou dobou, někdy minulý rok, což opravdu není tak dávno, jsme tady měli Predátora. Nyní se podíváme na jeho filmového soka Vetřelce, který přichází s vlastní komiksovou sérií.

Pojďme se přesunout trochu jinam od toho mainstreamu, který jsme tady měli v posledních týdnech a měsících. Jestli mě nějaké nakladatelství příjemně překvapuje výběrem komiksů k překladu, je to rozhodně Host. Velmi jsem si pochvaloval například originální a velkolepý komiks Tady a možná i díky tomu jsem se na Mnoho smrtí Laily Starr tolik těšil.

Geraltem z Rivie to všechno nezačalo. Ano, on je tím nejzásadnějším zaklínačem, ale všechno nemusí být jen o něm, byť ho samozřejmě máme rádi. Až na seriálovou verzi z Liamem.

Loni jsme se od nakladatelství Crew dočkali jednoho mega oznámení, a to jsou Disney komiksy, které si berou pod svá křídla a v podstatě už od prvních týdnů na nás chrlí jeden komiks za druhý. Kromě Star Wars mangy tady samozřejmě máme i kačery a slavného myšáka, a to nejen v letitých publikacích, ale i v novinkách, jako je například...

Jsem moc zvědav, jestli v rámci téhle série bude platit, že do třetice všeho dobrého. Pokud jste totiž četli mé dvě předchozí recenze, asi dobře víte, že mě pestrobarevný svět komiksové série Lightfall už od prvních stránek nadchnul. Zároveň mě chytnul nejdříve spíše komorní, ale časem i poměrně epický příběh.

Postapokalyptických komiksů jsme zde měli už celou řadu. Některé stály za to, jiné méně. Teď očekávám velkou parádu a úplně jiný level. A vy se za pár řádků dozvíte proč. Nebo z titulní fotky. Případně z názvu.. No to je fuk, prostě jdeme na to.

Beskydy skrývají mnoho krás. Já se snažím stále objevovat jejich zákoutí a nepřestávají mě udivovat. Jedno místo má ale v srdci speciální místo, a je to přímo božské!

Jako spousta dalších lidí i já miluji cestování. Jen škoda, že na něj nemám více času. Řešením by bylo cestování časem! Chrononauti nám snad poradí, jak na to.

Vždyť ten svět už je tak krutý, ale v Nakladatelství Crew je jim to asi málo, tak nám ještě trochu zatopí pod kotlem Krutými příběhy. Jak už jste jistě poznali z fotek, kniha vychází v rámci série Mistrovská díla evropského komiksu.

Hrdinové si v ideálním světě vždy poradí s predátory. Své o tom ví třeba i Klusák. Tohle ale nebude o internetových predátorech a navíc pro nás by nebyla pohoda, pokud by vám bylo jen dvanáct, protože očekávám, že tady poteče krev!

Já jsem si právě trochu nostalgicky zavzpomínal na dobu, kdy jsem byl školou povinný a na tajňačku jsem večer sledoval pořad Počasíčko, který poněkud netradičním způsobem odhaloval…počasí na další dny.

Pokaždé, když píšu o nějaké manze, tak hned v úvodu zmiňuju, že tenhle japonský komiksový styl nepatří na Iron Comicsu mezi naše oblíbené. Respektive nejsme fanoušci, ale na druhou stranu kvalitní mangu určitě dokážeme ocenit. Navíc je tady pár knih, které si od nás odnesly i absolutní hodnocení nebo dokonce naši železnou trofej. Takže, jak to...

To si takhle v klidu jíte gulášek a popíjíte pivko ve své oblíbené knajpě, když v tom z kuchyně vyběhnou s křikem kuchařky a za nimi vysmátá krysí kolonie. První otázka, z čeho je sakra ten guláš? A neměli bychom tady pozvat hygienu? Jednoznačně by to vyřešil nějaký zkušený deratizátor…

Wolverine, to je postava, která se docela často a ráda vymyká, přiznejme si to, docela sterilnímu Marvel universu. Když ale vidím pohromadě jména Mark Millar a John Romita Jr., získává Nakladatelství Crew mou plnou pozornost. A konec konců i trpělivost, protože v případě Wolverine: Nepřítel státu jsme si museli počkat na opravené vydání.

Další Comic-Con Junior, což znamená, že jsme zase všichni o rok starší. Dětem, kterým bylo během prvního ročníku deset, je dnes třináct a už možná mají trochu jiné zájmy. Však počkejte, až jim bude přes dvacet, zase s vámi rády pojedou. Já sebou letos z dost podobného důvodu neberu synovce, ale mého redakčního kolegu Filipa.